Libor Dvořák: Rusko a profesionálně provedená vražda Čečence Zelimchana Changošviliho v Berlíně
Po evidentně objednané a profesionálně provedené vraždě Čečence Zelimchana Changošviliho v Berlíně na konci letošního srpna se hlavně v německém tisku objevují stále nové a nové podrobnosti o předpokládaném vrahovi.
Ten měl mimochodem k dispozici zjevně falešný ruský cestovní pas, nápadně podobný těm, jimiž se prokazovali ruští atentátníci v britském Salisbury, kteří tam zaútočili na bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Julii.
Čtěte také
Jak v rozhovoru pro Deutsche Welle konstatuje významný britský znalec ruského prostoru Mark Galeotti, je vysoce pravděpodobné, že to byla vražda na objednávku, inspirovaná vysokými státními strukturami Ruské federace.
Profesor Galeotti je ovšem opatrný, a to z celkem pochopitelných důvodů: Rusko samozřejmě mohlo mít na smrti Changošviliho zájem – už proto, že proti němu v druhé čečenské válce bojoval a že posléze v soubojích s Putinovým státem spolupracoval s gruzínskými, ale také s ukrajinskými tajnými službami.
Pak je tu ovšem také čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, známý svou pomstychtivostí a osobní iniciativou v řadě vražd či pokusů o vraždu jak v Evropě, tak i za jejími hranicemi. Jeho nejčastějším cílem se pochopitelně stávají Čečenci bojující jak přímo proti jeho režimu, tak proti Rusku jako takovému. Do této kategorie patří Zelimchan Changošvili zcela jednoznačně.
Externí spolupracovník
Pokud jde o jednoznačný motiv této vraždy, je profesor Galeotti rovněž opatrný a mluví přinejmenším o dvou faktorech. Changošvili samozřejmě mohl být na seznamu lidí, jež by ruský stát nejraději viděl takříkajíc pod drnem. To ale neznamená, že Rusové takovéto osoby vraždí bez ladu a skladu a také bez rozmyslu.
Proč byl Changošvili zavražděn právě v těchto dnech? Zatím zazněly předpoklady, že mohl být zatažen do pokusů o vyvolání nepokojů v samotném Čečensku, anebo že se pokoušel o sjednocení protikadyrovsky a protirusky smýšlejících Čečenců v Evropě.
Čtěte také
Ještě pár slov o předpokládaném vrahovi, vystupujícím pod jménem Vadim Sokolov, kterého už má německá policie naštěstí v rukou. Mark Galeotti se domnívá, že je to externí spolupracovník ruských tajných služeb anebo pouhý žoldák některé z nich.
V této souvislosti se často připomíná ruská vojenská rozvědka GRU, viněná mimo jiné právě z loňského útoku na Skripalovy. Na kádrového agenta ovšem nevypadá, což se dá vysuzovat z četných tetování, jež má po těle. To by ukazovalo spíše na člověka z ruského podsvětí – kádrový důstojník jakékoli ruské tajné služby by si něco takového nemohl dovolit.
Zajímavý je i Galeottiho názor na to, proč měl údajný Vadim Sokolov v úmyslu odcestovat z Německa až další den po vraždě, a ne hned, jak to udělali útočníci ze Salisbury: třeba se jeho řídící důstojník domníval, že hned po činu budou všechna německá letiště uzavřena a že další den by pro Sokolova byl únik snazší.
Podstatný je ovšem jiný závěr: tato vražda znovu dokládá, že Rusové si přestali lámat hlavu s tím, jaké politické důsledky pro ně podobné činy budou mít. Pokud je tomu opravdu tak, je to velmi nepříjemné zjištění.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
