Libor Dvořák: Putinova popularita narostla téměř až k 70 %
Mluvil jsem o tom poslední dobou už mnohokrát, ale žasnout stále nepřestávám: Rusové jsou v drtivé většině případů s okupací Krymu spokojeni a nejenže ji nemají za akt agrese, ale dokonce si myslí, že Západem ohrožované Rusko má na podobný krok nezadatelné právo.
Nedá se dokonce vyloučit, že v otázce dalších případných územních záborů je jistý segment ruského obyvatelstva ještě mnohem radikálnější než sám Putin a jeho okolí.
Ale mluvme řečí statistických čísel, která v těchto dnech přinesl významný a respektovaný Všeruský ústav pro výzkum veřejného mínění VCIOM. Většina Rusů, přesněji řečeno 71 %, je ochotno osobní svobody a demokratické principy obecně obětovat ve jménu uchování stability a tzv. pořádku, ať už se ten pořádek projevuje jakkoli.
Naopak jen každý pátý Rus je přesvědčen, že je třeba bezpodmínečně dodržovat zásady klasické demokracie – „i za cenu, že to skýtá jistý prostor bořivým elementům“. Pod slovem „pořádek“ si přitom 45 % Rusů představuje uchování „politické a ekonomické stability v zemi“. Dalších 29 % lidí se domáhá „přísného dodržování zákonů“ a pro dalších 23 % respondentů sem patří i „nutnost zastavit rozkrádání země“.
Čísel je k dispozici řada, ale protože v rozhlase nebývají příliš populární, uveďme jich už jen pár. Podle jiného ruského sociologického pracoviště, Centra Jurije Levady, plná třetina Rusů považuje za ideální pro další rozvoj země „socialistické zásady“ – platí sice požadavky tržní ekonomiky, ale nad sociálními podmínkami obyvatelstva ať bdí stát. Kromě v podstatě socialistického zřízení požaduje 17 % Rusů „vládu tvrdé ruky“, tedy autoritářský režim, automaticky předpokládající „silného vůdce“.
Silného vůdce podle obecné většinové představy ruského obyvatelstva už Rusko má. Je to takříkajíc „našinec“, který kdysi pracoval v obávané, ale v duchu národních tradic tím pádem taky vážené KGB, přesně podle známého ruského úsloví „čtob uvažali i čtob bojalis“, tedy aby si nás vážili a aby se nás báli, což by teď mnozí Rusové zřejmě chtěli i po zbytku světa. Tento silný vůdce navíc nejen pronesl to, co si v Rusku myslí kdekdo, tedy že „rozpad SSSR byl největší geopolitickou katastrofou 20. století“, a zřejmě hodlá tuto katastrofu napravit, ale že už s nápravou začal. Tak čemu se tu divit?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
