Libor Dvořák: Putin před novináři
Kápni božskou, říkali si zřejmě novináři na dnešní velké tiskovce ruského prezidenta, ale řekl bych, že se nedočkali. Putin se zachoval jako profesionální propagandista ze sovětských dob – jenom zřejmě trošku zapomněl, že časy se změnily. Co jsme tedy uslyšeli?
Ruská ekonomika i přes současné problémy vyroste, údajně o 0,7 %. Putin připustil, že jeho režim poněkud zanedbal diverzifikaci ekonomiky, ale vzápětí to omluvil tím, že peníze je přece třeba vkládat do nejziskovějších odvětví – a to je samozřejmě těžba a prodej energetických surovin.
V první hodině tiskovky s velmi krátkým Putinovým úvodem byli pečlivě vyvoláváni jen režimní novináři – s výjimkou ukrajinského kolegy z televize Ukrop, který se mimo jiné zeptal na věc zcela základní: jaké je ruské angažmá na východní Ukrajině.
Zmíněná pečlivá režie ovšem tento dotaz bezesporu zařadila proto, aby Putin mohl odpovědět, co odpověděl. Rusko se podle něj v konfliktu nijak neangažuje a případní ruští vojáci, kteří tam bojují, jsou výhradně dobrovolníci.
Ještě směšnější byla reakce na otázku, týkající se Krymu a západní nevole v této souvislosti. Putin odpověděl, že Krym pro Západ ve skutečnosti není žádný problém a že jde jednoduše o to, aby Rusko bylo zničeno. Vladimir Vladimirovič sáhl do své oblíbené bajkářské škatulky a popsal dle něj nešťastné Rusko jako klasického ruského medvěda, jehož zlí Evropané a Američané chtějí uvázat na řetěz, vytrhat mu zuby, pak ho zabít, vydělat jeho kůži a tu si snad pověsit na zeď.
Je zcela evidentní, že takováto Putinova prohlášení směrem v Evropě ani v Americe nemůže nikdo brát vážně a že jeho čtvrteční tiskovka, ostatně jako spousta jiných jeho výroků, míří především domů – k dědečkům a babičkám se základním vzděláním, kteří nesedí na internetu a jejichž jediným informačním zdrojem jsou putinské státní televize.
Pokud si Putin myslí, že takovéto sentence osloví i někoho jiného než jen zmíněné dědečky a babičky, tak se jednoduše mýlí. Nadějí pro zbytek světa by mohlo být, že si to snad uvědomí i jeho nejbližší okolí a zachová se podle toho.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
