Libor Dvořák: Opět nežádoucí Alexandr Solženicyn
Literární díla, která „neprošla zkouškou času“, musí být z ruských školních osnov jednoznačně vyloučena. To počátkem právě končícího týdne prohlásil první zástupce šéfa frakce strany Jednotné Rusko ve Státní dumě Dmitrij Vjatkin. Jako nejzářnější příklad podobného díla, o kterém se ruské školy nemají zmiňovat, označil pan poslanec Solženicynovo Souostroví Gulag, za něž slavný spisovatel získal v roce 1970 Nobelovu cenu za literaturu.
„Mnohá předestíraná fakta v tomto díle si Alexandr Isajevič doslova vycucal z prstu, jednoduše si je vymyslel. Historici to dokládají. A on snad za to chtěl ještě získat nějakou národní cenu – za to, že svou vlast vymáchal ve špíně,“ prohlásil poslanec „strany moci“ v rozhovoru pro agenturu TASS.
Čtěte také
Jedním dechem sice prohlásil, že úřady rozhodně nebudou postupovat „sekyrářsky“ a že hodlají naslouchat názorům historické, pedagogické i rodičovské veřejnosti, ale i přesto zní podobný návrh zlověstně.
Předsedkyně školského výboru Státní dumy Olga Kazakovová sice tvrdí, že tento návrh ještě nezazněl ani na půdě strany Jednotné Rusko ani na jednání zmíněného výboru, ale situace je o to hrozivější, že tento výbor už do školních osnov coby povinnou četbu vrátil takovou vrcholnou ukázku sovětského literárního schematismu jako je třeba Fadějevova Mladá garda.
Čtěte také
V případě zuřivého stalinisty Fadějeva, režimního katana takových autorů jako byl třeba Bulgakov či Achmatovová, je to vskutku na pováženou. Literární díla v Rusku totiž opět mohou z vůle politiků končit na potupném ošklivci či na umělém piedestalu, což nevěští nic dobrého ani pro literaturu, ani pro společnost.
O „druhém pohřbu“ Alexandra Solženicyna v tomto případě mluví jiný disidentský ruský spisovatel – Viktor Jerofejev. Ten přímo říká: „Jestlipak vás někdy napadlo, Alexandre Isajeviči, zejména v okamžiku vašeho proslulého přátelského setkání s Vladimirem Putinem, že budete znovu exkomunikován do nepřátelského tábora?“
Znovu přehrává starou pekelnou gramodesku
Jerofejev dále připomíná, že Souostroví Gulag bylo ze strany svého autora aktem nikoli msty, ale očisty. Že všichni doufali, že po pádu komunistického režimu Rusko už svou podivnou cestu, zničující jak pro ně, tak i pro národy především sousedních zemí, nikdy nezopakuje. Jenže co čert nechtěl, Putinův režim znovu přehrává starou pekelnou gramodesku.
Čtěte také
Jerofejev ovšem konstatuje, že už skoro rok se není čemu divit: nejenom společnost, ale i literatura, divadlo či kultura vůbec se ocitly pod kuratelou vlastenecko-válečnických bachařů, kteří jsou stále sveřepější.
Slavný autor světoznámé Ruské krasavice či Encyklopedie ruské duše se netají přesvědčením, že tyhle neblahé časy pominou.
Připomíná však, že „zájemci o práci bachařů nikam nezmizí“. Na to mysleme, nabádá Viktor Jerofejev – a zejména pokud jde o dnešní Rusko, má bohužel pravdu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
