Libor Dvořák: Lustrace na Ukrajině a právo na spravedlivý soud

22. říjen 2019

Evropský soud pro lidská práva nedávno uznal, že byla narušena práva pěti ukrajinských státních úředníků propuštěných ze svých míst na základě ukrajinského lustračního zákona.

Ten byl na Ukrajině zaveden hned po Euromajdanu v roce 2014.

Čtěte také

V závěrech Evropského soudu pro lidská práva se říká, že soudy se zmíněnými pěti úředníky se táhly příliš dlouho, a že tito lidé by tedy od ukrajinského státu měli dostat finanční náhradu ve výši 5 tisíc eur.

Ukrajinské zákonodárství v každém případě podle evropského výroku porušilo důležitý článek Evropské konvence lidských práv o právu na spravedlivý soud. Stejně tak byl v případě pěti zmíněných lidí porušen článek o právu na úctu k soukromému a rodinnému životu.

To ovšem nejsou všechny připomínky štrasburského soudu k uplatňování ukrajinského lustračního zákona. Podle něj byla tato právní norma uplatněna paušálně na velmi široký okruh lidí, aniž se zkoumala jejich přímá či nepřímá odpovědnost za případné přehmaty.

Hon na čarodějnice?

Pro uplatnění tohoto zákona v současné ukrajinské praxi stačí, aby dotyčný buď pracoval déle než rok ve státních orgánech v době vlády později uprchlého Viktora Janukovyče, anebo byl členem komunistické strany před rokem 1991. Lidí tímto zákonem postižených je do této chvíle skoro tisícovka a hlavním důsledkem pro ně je, že po rozsudku nemohou 10 let zastávat místa ve státní správě.

Čtěte také

Předseda Ukrajinského helsinského výboru pro lidská práva Jevhen Zacharov k problému říká: „Když byl tento zákon před pěti lety přijat, upozorňovali jsme na to…, že je příliš emotivní a populistický a že je navíc napsán tak, aby takříkajíc naši lidé na svých židlích zůstali a všichni nepohodlní mohli být propuštěni. Štrasburský soud teď naše závěry a obavy potvrdil.“

Na to, že ukrajinský zákon O očištění moci (jak se tato právní norma oficiálně jmenuje) v některých bodech plně neodpovídá evropským normám a principu svrchovanosti práva, upozorňovala před časem i Benátská komise, která kladla důraz na zkoumání osobní odpovědnosti všech těch, kterých se tento zákon dotkl.

Ukrajina však jeho sporné pasáže během uplynulých pěti let změnit nedokázala. Ba co víc – když letos na jaře přišel k moci nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, navrhl, aby se jeho účinnost rozšířila i na státní úředníky z dob minulého prezidenta Petra Porošenka. Pravda, doporučil také, aby byl lustrován on sám, členové vlády, pracovníci generální prokuratury a mnozí další. Nejvyšší rada však tento zákona zatím neprojednávala.

Libor Dvořák, novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny

Uplatňování lustračního zákona na Ukrajině v každém případě nebezpečně připomíná hon na čarodějnice – byť jeho základní idea bezesporu míří k obnově celé ukrajinské politické scény. Je teď na samotných Ukrajincích, jak si s problémem poradí.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.