Libor Dvořák: Jaký zájem má Rusko v Afghánistánu s Tálibánem

Je to až zvláštní. Ruský zákon považuje Tálibán za teroristickou organizaci, jejíž činnost je na území Ruské federace zakázána, ale přesto s ní už dlouho separátně vyjednává – zřejmě v oprávněném očekávání, že režim prezidenta Ghaního Tálibánu odolat nemůže a že s příštími vládci země je třeba zavčasu navázat korektní vztahy.

Čtěte také

Libor Dvořák: Proč se Rusko obává stažení NATO z Afghánistánu

Zvláštní představitel ruského prezidenta pro Afghánistán a respektovaný odborník v této oblasti Zamir Kabulov o víkendu prohlásil: „Pokud jde o uznání tohoto režimu, nikam nespěcháme, ovšem rozhodně počítáme s tím, že s novým vedením země navážeme přátelské vztahy. V to nejen doufám, ale jsem si tím jist. Zúročíme tak práci posledních několika let.“ A tím je víceméně řečeno všechno.

Co především je v zájmu Ruska, pokud jde o nový Afghánistán? Rusové se příliš neobávají, že by snad právě do jejich země zamířily nějaké významnější proudy afghánských běženců, ale jistě jsou si vědomi toho, že právě takovýto osud by mohl postihnout jejich středoasijské spojence jako Tádžikistán a Uzbekistán.

V Afghánistánu se vojensky zvítězit nedá

Proto také ruský ministr obrany Sergej Šojgu už 5. srpna upozornil, že jeho země by mohla uvést do stavu bojové pohotovosti své vojenské základny v těchto státech, s nimiž Rusko pojí dohoda o kolektivní bezpečnosti. Stejné obavy v Rusku vzbuzuje i možná aktivizace extrémního islámu ve Střední Asii.

Čtěte také

Novinářka Procházková: V Afghánistánu hrozí udávání. Stačí, že vás soused označí za špiona, a shrábne kořist

Mezi liberálně smýšlejícími Rusy sílí obava, že v Afghánistánu přichází k moci politická garnitura, která se v zásadě bude řídit právem šaría. Naproti tomu se ozývají hlasy, které v zásadě říkají: No a co? To v Dubaji či ve Spojených arabských emirátech, kam Rusové tak rádi cestují za rekreací, přece šaría v mnoha ohledech platí taky. Ostatně stejně tak v Kadyrovově Čečensku. Umíte si představit, že by Grozném vystoupila skupina Pussy Riot a co by se s ní asi hned poté stalo? Nejdůležitější přece je, že tálibánský režim se poměrně rychle může změnit ve spojence Ruska!

Libor Dvořák|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Z ruského diskurzu kolem Afghánistánu ovšem čiší ještě jeden závěr. Konečně ti Američané po dvaceti letech pochopili, co po době poloviční pochopil Sovětský svaz – v Afghánistánu se vojensky zvítězit nedá.

Jak Sověti, tak Američané z této země sice odešli zbraněmi neporaženi, ale s vědomím, že tu dlouhá léta vedli naprosto marný boj. Což je ostatně možná hlavní pohnutka tak masivního současného ruského diplomatického úsilí na tomto poli.

Autor je komentátor Českého rozhlasu