Libor Dvořák: Proč se Rusko obává stažení NATO z Afghánistánu
Z Afghánistánu do Tádžikistánu v prvních dnech tohoto měsíce uprchlo asi 1500 afghánských vládních vojáků. Jen v noci na pondělí 5. července to byla celá tisícovka. Pohyb na této hranici dělá značnou starost i Moskvě – tím spíš, že Rusové se obávají, aby mezi Afghánci prchajícími do Střední Asie nebyli i islámští extrémisté, kteří by následně mohli infiltrovat samotnou Ruskou federaci.
Odchod vojsk USA a zemí Severoatlantické aliance z Afghánistánu přirozeně bude znamenat přerozdělování moci v zemi – to už také v zásadě začalo.
Čtěte také
Ruský odborník na tento region Arkadij Dubnov se dokonce domnívá, že masový úprk afghánských vládních vojáků na sever by mohl znamenat, že Tálibán připravuje i frontální útok na Kábul – a na něco takového prchající vládní důstojníci v afghánské metropoli čekat nechtěli.
Aktuální situace na hranicích je nepříjemná hlavně pro dvě středoasijské země – Tádžikistán a Uzbekistán. Jejich tajné služby se celkem oprávněně domnívají, že mezi stovkami až tisícovkami těchto uprchlíků by mohli být džihádisté, kteří bojovali v řadách Islámského státu, al-Káidy nebo Uzbeckého islámského hnutí, a že právě tito lidé by mohli po přechodu hranice v teroristické činnosti pokračovat.
Vysoké tálibánské delegace
Čtěte také
Nu, a podobné obavy mají i šéfové ruských bezpečnostních služeb. Jak potvrdili už navrátilci z bojů v Sýrii, mezi těmi, kdo dnes utíkají z Afghánistánu, mohou být i lidé původem z ruských převážně islámských regionů v Povolží, na severním Kavkazu, Čečensku i jinde. Na druhou stranu je zřejmě pravda, že masivní vojenský útok Tálibánu na postsovětské republiky, nebo dokonce na Ruskou federaci nehrozí.
Jiná věc je, jaká je politická odpovědnost Ruska za aktuální vývoj v Afghánistánu. Jak se zdá, události v této tradičně neklidné zemi se v mnoha ohledech vyvíjí podle moskevského scénáře. Ruské ministerstvo zahraničí několik posledních let podporovalo Tálibán přímo demonstrativně, přestože v Rusku je i nadále považován za teroristickou organizaci. Vysoké tálibánské delegace mají v Moskvě dveře otevřené – přesně podle zásady „když vy podporujete vládu, my se přinejmenším diplomaticky postaráme o jejího největšího odpůrce“.
Ze Západu by se ovšem klidně mohlo ozvat: Vy jste je podporovali a tvrdili jste, že představují značnou sílu a že mají svá nezadatelná práva. Teď byste se proto měli pokusit předejít negativnímu vývoji v Afghánistánu a tálibáncům nedovolit, aby v zemi nastolovali nový středověk. To bude zajisté značně obtížnější než vést povznesené řeči o nezadatelných právech. Ostatně, jak snadné nebo obtížné je jednat s těmi Afghánci, kteří nesedí přímo v Kábulu, Rusové dobře vědí z dob sovětské invaze v 80. letech minulého století.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.