Libor Dvořák: Jak Rusko čelí sankcím
Od včerejšího poledne definitivně platí půlroční prodloužení amerických a západoevropských sankcí proti Rusku za anexi Krymu a za v podstatě nepřiznané angažmá v ozbrojeném konfliktu na východě Ukrajiny.
Ruská nejvyšší místa mají tendenci vliv sankcí bagatelizovat, ale prakticky všechna statistická čísla vypovídají o něčem jiném.
„Teď už Rusům není do smíchu,“ poznamenává komentátor známého německého listu Frankfurter Rundschau Stefan Stoll. Glosoval tak prohlášení kapitánů ruské ekonomiky a velkopodnikatelů, kteří hned po zavedení sankcí tvrdili, že zmrazení svých západních kont a zákaz vjezdu do EU, USA a některých dalších zemí si budou považovat za čest.
Připomeňme rovněž pohrůžku Vladimira Putina, že podobné sankce mají vždy bumerangový efekt. To je sice pravda a pocítila to samozřejmě i česká ekonomika, ale pro Rusko celkové účtování vychází podstatně hrozivěji.
Není divu – co do absolutních čísel je ruská ekonomika srovnatelná zhruba s italskou a když se podíváme na porovnání ekonomických možností Ruska na jedné straně a EU a USA na straně druhé, je na tom Západ asi dvacetkrát lépe.
Jak konstatuje již citovaný německý list, „od okamžiku zavedení sankcí ruský rubl ztratil ve srovnání s dolarem polovinu své hodnoty a ruská ekonomika se ocitla v nejhlubší krizi od příchodu Vladimira Putina k moci“.
Problémy ruského hospodářství se násobí tím, že i bez ukrajinského dobrodružství směřovalo k recesi, takže sankce a klesající ceny ropy, které jsou v tuto chvíli nejnižší za posledních jedenáct let, zasadily Rusku další velmi citelné rány.
S dosti chmurnou prognózou přišel i známý ruský ekonom a ředitel největšího ruského bankovního domu Sberbank German Gref. Podle jeho názoru jen za loňský rok utekl z Ruska kapitál v hodnotě 150 miliard dolarů a v letošním roce recese srazila průměrný ruský příjem o nejméně 10 procent.
„Podíl Ruska na světové ekonomice bude klesat přinejmenším do roku 2020 a úměrně tomu bude klesat i jeho vliv na světovou politiku,“ říká German Gref, podle nějž tohle vše souvisí se sankcemi, již zmiňovaným poklesem cen ropy, ale především – a to je zajímavé – se strukturálními problémy ruské ekonomiky, jednoznačně orientované na vývoz energetických surovin.
Ředitel Bankovního institutu Vysoké školy ekonomické Vasilij Solodkov připomíná, že vše ještě alespoň zčásti zachraňují mimořádně vysoké rezervy, o něž se v nejlepších letech s vysokými cenami ropy a plynu postaral bývalý ministr financí Alexej Kudrin. I ty se ovšem od loňského března z téměř 500 mld USD smrskly na dnešních 370 mld.
Rusko a jeho obyvatelé jsou známi svou mimořádnou odolností v časech těžkých zkoušek a bezpochyby obstojí i tentokrát. Otázka je, za jakou cenu.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
