Libor Dvořák: Jak Rusko čelí sankcím

Ruská nejvyšší místa mají tendenci vliv sankcí bagatelizovat, ale prakticky všechna statistická čísla vypovídají o něčem jiném.

„Teď už Rusům není do smíchu,“ poznamenává komentátor známého německého listu Frankfurter Rundschau Stefan Stoll. Glosoval tak prohlášení kapitánů ruské ekonomiky a velkopodnikatelů, kteří hned po zavedení sankcí tvrdili, že zmrazení svých západních kont a zákaz vjezdu do EU, USA a některých dalších zemí si budou považovat za čest.

Připomeňme rovněž pohrůžku Vladimira Putina, že podobné sankce mají vždy bumerangový efekt. To je sice pravda a pocítila to samozřejmě i česká ekonomika, ale pro Rusko celkové účtování vychází podstatně hrozivěji.

Čtěte také

Není divu – co do absolutních čísel je ruská ekonomika srovnatelná zhruba s italskou a když se podíváme na porovnání ekonomických možností Ruska na jedné straně a EU a USA na straně druhé, je na tom Západ asi dvacetkrát lépe.

Jak konstatuje již citovaný německý list, „od okamžiku zavedení sankcí ruský rubl ztratil ve srovnání s dolarem polovinu své hodnoty a ruská ekonomika se ocitla v nejhlubší krizi od příchodu Vladimira Putina k moci“.

Ruský prezident Vladimir Putin|foto: ČTK/AP, Alexander Zemlianichenko,ČTK

Problémy ruského hospodářství se násobí tím, že i bez ukrajinského dobrodružství směřovalo k recesi, takže sankce a klesající ceny ropy, které jsou v tuto chvíli nejnižší za posledních jedenáct let, zasadily Rusku další velmi citelné rány.

S dosti chmurnou prognózou přišel i známý ruský ekonom a ředitel největšího ruského bankovního domu Sberbank German Gref. Podle jeho názoru jen za loňský rok utekl z Ruska kapitál v hodnotě 150 miliard dolarů a v letošním roce recese srazila průměrný ruský příjem o nejméně 10 procent.

Čtěte také

„Podíl Ruska na světové ekonomice bude klesat přinejmenším do roku 2020 a úměrně tomu bude klesat i jeho vliv na světovou politiku,“ říká German Gref, podle nějž tohle vše souvisí se sankcemi, již zmiňovaným poklesem cen ropy, ale především – a to je zajímavé – se strukturálními problémy ruské ekonomiky, jednoznačně orientované na vývoz energetických surovin.

Ředitel Bankovního institutu Vysoké školy ekonomické Vasilij Solodkov připomíná, že vše ještě alespoň zčásti zachraňují mimořádně vysoké rezervy, o něž se v nejlepších letech s vysokými cenami ropy a plynu postaral bývalý ministr financí Alexej Kudrin. I ty se ovšem od loňského března z téměř 500 mld USD smrskly na dnešních 370 mld.

Rusko a jeho obyvatelé jsou známi svou mimořádnou odolností v časech těžkých zkoušek a bezpochyby obstojí i tentokrát. Otázka je, za jakou cenu.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.