Libor Dvořák: Jak je to s pádem ruského letadla?

12. únor 2018
Letoun An-148 starý osm let se z důvodů nezjištěných zřítil krátce po startu z nejmodernějšího moskevského civilního letiště Domodědovo

Rusko v neděli odpoledne zažilo jednu z nejhorších leteckých nehod za posledních deset let. Letoun An-148 společnosti Saratovskije avialinii, starý pouhých osm let, se z důvodů zatím nezjištěných zřítil krátce po startu z dnes nejmodernějšího moskevského civilního letiště Domodědovo.

Katastrofa odnesla životy všech 71 lidí na palubě. Jako vždy v podobných případech se na samém počátku vyšetřování okamžitě vyrojila řada teorií včetně těch nejdramatičtějších, uvažujících o teroristickém útoku. Pro ten mohly mluvit i údaje od očitých svědků, kteří mluvili přinejmenším o požáru jednoho z motorů či dokonce jeho výbuchu už ve vzduchu.

Původně se také mělo za to, že stroj se rozpadl už nad zemí, protože jeho trosky jsou rozesety na ploše asi jednoho čtverečního kilometru. Postupně se však ukazuje, že důvody této děsivé pohromy budou prozaičtější.

Rusko včera odpoledne zažilo jednu z nejhorších leteckých nehod za posledních deset let

Zatím sice byla nalezena jen jedna černá skříňka, ale už teď mluví vyšetřovatelé o tom, že oba motory nešťastného letounu fungovaly do posledního okamžiku a že k výbuchu došlo až po jeho dopadu na zem. V potaz v tuto chvíli přicházejí tři nejpravděpodobnější příčiny: technická závada, špatné počasí či chyba posádky.

Pokud jde o bod první, musíme si rozhodně počkat na závěry vyšetřovací komise. V bodě druhém jistě stojí za zmínku, že přestože klimatické podmínky byly složité a hustě sněžilo, kapitán odmítl ošetření stroje nemrznoucí směsí. Pro třetí eventualitu mluví fakt, že letadlo krátce po startu najednou prudce kleslo a snažilo se znovu stoupat.

Oživit domácí letecký průmysl?

Mohlo se stát, že právě v tomto okamžiku posádka zvedla příď stroje příliš strmě vzhůru a křídla ztratila vztlak. To vše jsou ale zatím jen teorie.

Mohlo se stát, že právě v tomto okamžiku posádka zvedla příď stroje příliš strmě vzhůru a křídla ztratila vztlak

Podívejme se na širší souvislosti celé tragédie. Hornoplošník moderní koncepce An-148, který byl do běžného provozu nasazen v roce 2009, se rodil v ukrajinské konstrukční kanceláři Antonov, ale šlo o společný rusko-ukrajinský projekt. Prakticky pak tyto letouny vznikaly z 30 procent na Ukrajině a zbylých 70 procent uzlů a součástek vyráběla známá dříve sovětská, dnes ruská obří letecká továrna ve Voroněži.

Ukrajinci ovšem začali mít problémy s financováním projektu už před konfliktem na východní Ukrajině a Krymu, a těchto strojů bylo nakonec vyrobeno jen kolem 40, většinou právě v již zmíněné Voroněži. Je třeba rovněž podotknout, že až doposud neměly letouny An-148 žádné vážnější technické potíže – k jediné nehodě došlo před několika lety při zacvičování barmské posádky.

Libor Dvořák

Za zmínku jistě stojí, že v dnešním Rusku se už dlouhá léta vedou spory o to, zda mají místní letecké společnosti nakupovat západní techniku či zda by nestálo za to oživit domácí letecký průmysl, který od pádu Sovětského svazu doslova a do písmene skomírá.

Nedělní tragédie nejspíš podpoří argumenty těch, kteří mají větší důvěru v airbusy a boeingy. Popřípadě v brazilské embraery, jež saratovské aerolinky mimochodem provozují taky.

  • Aktuální dění
  • Komentář