Libor Dvořák: Jak blízko, nebo daleko je k míru?
Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj jsou otevřeni krokům k vyřešení války na Ukrajině. Minulé pondělí to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump, který přicestoval do Francie na summit skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 a líčil tam své telefonáty s oběma politiky.
O možnostech nastolení míru na Ukrajině s Trumpem Volodymyr Zelenskyj tentokrát osobně mluvil i na summitu G7 v Evianu. Ukrajinský vůdce hned upřesnil, že s americkým prezidentem dlouze hovořili „o válce a jejích kořenech, o možnosti vyřešit konflikt diplomaticky i o postojích partnerů Ukrajiny“.
Zelenskyj si v této souvislosti neodpustil ani jedovatou poznámku o svých předchůdcích. Kdyby prý byli silnější, k anexi Krymu a následné válce až po její otevřenou fázi by vůbec nedošlo.
Nejméně dvakrát za poslední měsíc o míru na dohled mluvil i samotný iniciátor konfliktu Vladimir Putin.
Dojít až do Kyjeva?
Jak se ale na věc dívají evropští odborníci? Zajímavé v tomto ohledu jsou soudy německého historika Jörna Leonharda. Ten televizi RTV upozornil na fakt, že válka na Ukrajině má hodně blízko k první světové – zejména v tom, že vleklé konflikty se urovnávají méně snadno než ty krátké. Rodí se z nich například nové technologie. Za první světové války to byly ponorky a chemické zbraně, dnes zase dronová technika.
Čtěte také
Velmi zdrženlivý v pohledu na možné ukončení ukrajinské tragédie je i velitel vojenských sil Severoatlantické aliance v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich. Ten minulý týden doslova prohlásil, že „odhodlání Ukrajinců je obdivuhodné, ale že by bylo předčasné očekávat nějakou zásadní převahu Ukrajiny a tím pádem i brzký konec války“.
A co na to všechno ruská strana? Pro list Moskovskij komsomolec podobné úvahy glosoval provládní vojenský expert Alexej Leonkov, který tvrdí:
„Naše vojska dnes postupují na západ a budou tak činit, dokud nebude dosaženo všech vytčených cílů speciální vojenské operace. Kde se zastaví, tam se zastaví, ale nejpravděpodobnější je, že budou nucena dojít až na hranice NATO… Dnes se situace vyvíjí tak, že jakmile jen o kousíček ustoupíme, okamžitě tam vtáhnou vojska NATO. Což znamená, že budeme muset dojít až do Kyjeva.“
Jiná věc je, jak situaci pociťují sami prostí Rusové. Ti jsou dnes konfrontováni s palivovou krizí na Krymu či drastickým podfinancováním skoro dvou třetin subjektů Ruské federace.
V případě Moskvanů pak rozhodně platí rétorická otázka: Jak to, že válku, která se tak ani nesmí jmenovat a kterou jsme v přísně odměřených dávkách ještě nedávno vídali jen v televizi, je najednou přímo na našem prahu?
Na tohle všechno by měl reagovat především Putin. Otázkou je, zda je něčeho takového vůbec schopen.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
