Libor Dvořák: Dopad sankcí na ruskou ekonomiku

1. červenec 2019

„Největší ruská rizika, plynoucí ze západních sankcí, jsou technologická. Hlavním smyslem sankcí je znemožnit Rusku přístup k moderním technologiím.“

To říká známý ruský ekonom Jakov Mirkin a ve velkém zamyšlení na serveru gazeta.ru vysvětluje, v čem je největší nebezpečí západních sankcí a jak jim čelit, pokud to jde.

Ondřej Soukup: Sankce vůči Rusku skutečně fungují

Novinář Ondřej Soukup

Rusko má pořád velkou a silnou armádu a výraznou převahu nad státy bývalého socialistického bloku. Jsou tu ale dvě dobré zprávy. Zaprvé sankce skutečně fungují. Zadruhé, nehledě na místy až chvástavou válečnickou rétoriku, lidé v Kremlu spíše než o světové dominanci přemýšlejí o vlastním politickém přežití. Jinými slovy, budou tak agresivní nebo asertivní, pokud chcete, jak jim to ostatní země, včetně nás dovolí.

„Sankcí si z počátku vůbec nemusíte všimnout – máme přece i beztak peněz dost a dost! A to, co jsme nakupovali v zahraničí, snadno nahradíme! V tomhle ohledu jsou sankce naopak užitečné – aspoň se oživí řada domácích průmyslových odvětví!“ parafrázuje profesor Mirkin hurávlastenecká provolání řady ruských politiků – především těch, co věci příliš nerozumějí.

Jenže, pokračuje hned tento ruský ekonom, „když poraníme strom, nebo ho po kouscích přistřihujeme, jak se nám zrovna hodí, tak nám nenápadně může zajít. A stejně tak může pomalu a nenápadně slábnout ekonomika, která je po léta vystavena sankcím,“ říká Jakov Mirkin a uvádí nelítostná čísla.

V roce 2014, kdy Západ po anexi Krymu a zahájení války na východní Ukrajině sankce vyhlásil, byla podle údajů ruského ministerstva průmyslu a obchodu zejména v oblasti sofistikovaných technologií závislost Ruska na Západu 80-100 procent. Kdežto dnes?

Omezování dodávek surovin z Ruska do zahraničí

Profesor Mirkin připouští, že o něco lepší to je, ale jinak ona závislost na západních trzích přetrvává a většinu komponentů – samozřejmě těch dosažitelných – je i nadále třeba nakupovat na Západě. Náhrada dovozů není tak snadná, jak si asi mnozí ruští politici ve čtrnáctém roce představovali – mnohé z těchto náhrad selhávají prostě proto, že Rusko pro jejich výrobu jednoduše nemá domácí technologické předpoklady.

Libor Dvořák: Protiruské sankce? Trumpovo gesto

Americký prezident Donald Trump na připomínce obětí útoků z 11. září

Spojené státy americké během telefonického briefingu pro novináře sdělily, že patrně od 22. srpna zavedou další dvojí vlnu zatím hlavně ekonomických sankcí proti Ruské federaci. Za dva týdny by měla být zavedena omezení, vyplývající z amerického zákona z roku 1991 o zákazu chemických a biologických zbraní, který Rusko v kauze Skripal ze 4. března letošního roku na britském území podle amerického názoru jednoznačně porušilo.

Hned na druhém místě jsou podle profesora Mirkina co do vlivu západních sankcí na ruskou ekonomiku rizika finanční. V tomto ohledu je smysl sankcí víc než prostý: znemožnit přístup Ruska na světové kapitálové trhy.

Mirkin čte tento vzkaz Západu takto: Žijte si jen z toho, co jste si vydělali – jinak nedostanete ani dolar navíc. A tak to také pomaličku dopadá – koncem roku 2018 byly ruské investice do zahraničních aktiv a zlata a o 370 miliard amerických dolarů vyšší než to, co Rusko podle centrální banky získalo ze zahraničí.

A je tu přinejmenším ještě jeden směr sankčního úderu: omezování dodávek energetických surovin z Ruska do zahraničí, na nichž je závislá hlavně Evropa.

Studio 68. Rusista a redaktor Českého rozhlasu Libor Dvořák

V tomto směru jsou důležité zejména zákazy účasti západních společností na ruských energetických projektech, zákazy příslušných investic a dodávek technologií, ale koneckonců i proměna USA z čistého importéra ropy a plynu v jejich největšího vývozce. Což bude pro Rusko další velká rána.

A stručné resumé? Tvrdit, že sankce nemají smysl, je nesmysl. 

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio