Libor Dvořák: Cyril, Metoděj a Rusové

V ruské interpretaci jsou rozhodně zajímavé debaty o jejich etnickém původu: je vcelku nepochybné, že Cyril a Metoděj byli Řekové, ovšem v 19. století někteří ruští religionisté, například Michail Pogodin, trvali na tom, že slavní svatí bratři byli Slované. Důvod pro toto tvrzení byl přitom poněkud problematický: hlavním argumentem je totiž jejich skvělá znalost slovanských jazyků.

My o Cyrilovi a Metodějovi samozřejmě víme své a stejně tak chápeme, jak důležití byli pro rozvoj české kultury, byť v našem prostoru nakonec zvítězila v zásadě latinská křesťanská tradice. Velmi zajímavé ale je, jak vnímají vliv na svůj prostor například Bulhaři.

Čtěte také

Skeptici se domnívají, že v období křtu chána Borise oba bratři plnili svou nesmírně důležitou moravskou misi a na pokřesťanšťování Bulharska se tudíž podílet nemohli. A nejde o jedinou slavistickou záhadu – evropští slavisté včetně těch ruských se vlastně také doposud neshodli na tom, autorem které s obou slovanských abeced – cyrilice a hlaholice – je Metoděj.

Ruská slavistická tradice je si velmi dobře vědoma toho, jaký význam měli oba bratři pro Moravu a české země. Připomíná se poselství knížete Rostislava, jehož poslové přišli do Konstantinopolu s následující prosbou: „Náš národ vyznává křesťanskou víru, ale nemáme učitele, kteří by nám ji dokázali vysvětlit v našem rodném jazyce. Pošlete nám takové učitele.“

Ruka na Bibli. Ilustrační foto|foto: Fotobanka stock.xchng

V ruské kulturní tradici je rozhodně důležité, že Cyril a Metoděj byli jedněmi z tvůrců prazákladů ruského jazyka, že v dobách Cyrila a Metoděje byla tehdejší praslovanština mezi slovanskými národy obecně srozumitelná a že i někteří současní slavisté jsou ochotni tvrdit, že jednotný, obecně srozumitelný praslovanský jazyk fungoval na východě Evropy až do 12. století.