Libor Dvořák: Bělorusko-americké vztahy a protiruský val
K docela zajímavému vývoji dochází v posledních dnech v bělorusko-amerických vztazích.
Po více než 11 letech „zmrazení“ se do obou metropolí vrací velvyslanci. Analytici v Minsku i v Moskvě tvrdí že Trumpova administrativa se snaží vybudovat ve východní Evropě protiruský val.
Čtěte také
„Domníváme se, že v bělorusko-amerických vztazích nastal historický okamžik. S radostí jsem se zúčastnil schůzky s běloruským prezidentem, na níž byla výměna velvyslanců obou zemí označena za další krok k obnově spolupráce,“ prohlásil nedávno po schůzce s Alexandrem Lukašenkem náměstek státního tajemníka USA pro politické otázky David Hale.
Z prohlášení pana Halea bychom dále asi měli vypíchnout zmínku o tom, že „americká diplomatická snaha není soupeřením v tomto prostoru s nějakou jinou zemí, ale přišla jen proto, aby se podařilo naplnit potenciál plnokrevných bilaterálních vztahů“. S jakou zemí tu Američané údajně nesoupeří, se samo sebou rozumí a věřit se tomu moc nedá.
Bělorusko doposud bylo v hledáčku vrcholné ruské politiky objektem číslo 1 a je zcela zřejmé, že Spojené státy se tímto krokem snaží překazit či alespoň zkomplikovat vytvoření Unie Ruska a Běloruska, tolik potřebné pro další politickou budoucnost Vladimira Putina.
Oslabení kremelského tlaku na Lukašenka
Zcela přirozeně se nabízí otázka, proč byly bělorusko-americké diplomatické vztahy na nejvyšší úrovni na tak dlouho přerušeny. USA uznaly nezávislost Běloruska 25. prosince 1991 a už tři dny nato s ním navázaly diplomatické styky.
Čtěte také
Na počátku století se však vztahy zhoršily: Spojené státy nejdřív Bělorusko obvinily z praní peněz Saddáma Husajna, ale především z toho, že Lukašenko dusí běloruskou demokracii – v čemž měly samozřejmě pravdu. Roku 2004 zavedly USA protiběloruské sankce, vyvolané právě Lukašenkovými trvalými útoky na demokracii v jeho zemi a o čtyři roky později došlo na už zmíněné zmrazení diplomatických kontaktů – velvyslanci odjeli a stavy pracovníků obou ambasád se dramaticky snížily.
Současná dosti okázalá obnova plnohodnotných vztahů nutně inspiruje k závěru, že Američané se Rusku prostě snaží zabránit v dalším posunu na Západ, jímž by reálné spojené Ruské federace a Běloruska bylo.
Právě probíhající normalizace vztahů mezi USA a Běloruskem se pro Moskvu musí stát signálem, jemuž nelze neporozumět. Podle mnoha analytiků by aktuální oslabení kremelského tlaku na Lukašenka mohlo znamenat, že se Rusko rozhodlo už na splynutí s jihozápadním sousedem tolik netlačit.
Nejpravděpodobnější vysvětlení jsou dvě – buď Putin hledá nějakou jinou variantu, například využít pro stejný účel donbaské separatistické republiky, nebo dokonce pátrá po následníkovi.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
