Libor Dvořák: Atomová hrozba Ukrajině
„Popravdě řečeno, ve světě už probíhá další vlna jaderného zbrojení,“ prohlásil na tiskové konferenci, uzavírající jeho návštěvu Tádžikistánu, ruský prezident Vladimir Putin. S tímto výrokem přišel v okamžiku, kdy je fronta na Ukrajině po více než třech a půl letech prakticky bez pohybu.
Aby své tvrzení o dalších světových jaderných závodech nějak doložil, hned konstatoval, že Rusko bude už brzy mít k dispozici novou zbraň: „Myslím, že v nejbližší době budeme mít možnost ji představit… Už se rodí a prochází závěrečnými zkouškami. Podotýkám, že úspěšnými,“ dodal Putin.
Čtěte také
Není vyloučeno, že právě tyto Putinovy výroky inspirovaly ukrajinského prezidenta Zelenského hned k dvojímu telefonátu s Donaldem Trumpem, v němž ho znovu žádal o vysoce výkonné americké střely s plochou dráhou letu Tomahawk s doletem až 2,5 tisíce kilometrů a zároveň uvedl, že Ukrajina by je na ruském území používala výhradně proti vojenským cílům.
Americký prezident sice tuto zbraň Kyjevu ještě definitivně nepřislíbil, ale jak se zdá, je nakonec ochoten to udělat – zejména pokud Rusko nepřistoupí na mírové urovnání ukrajinského konfliktu. Putinova odpověď byla okamžitá: pokud USA dodají Ukrajině tomahawky, Rusko s nimi okamžitě přeruší veškeré styky. Což by mimo jiné znamenalo i konec rusko-ukrajinského mírového urovnání.
Vleklá „věčná válka“
Vraťme se ale k nejnovějšímu ruskému jadernému harašení. Poprvé během války přišli Rusové s pohrůžkou použít jaderné taktické zbraně na přelomu října a listopadu 2022, tedy po ukončení letní válečné kampaně, která pro ruskou stranu byla vyloženě neúspěšná a museli opustit řadu ukrajinských území a měst, která na počátku překvapivého útoku na Ukrajinu dobyli.
Čtěte také
Tentokrát jsou na tom lépe, ale jejich frontová převaha je spíše iluzorní. Snad proto Putin považoval za nutné jaderné arsenály znovu připomenout. Nezapomněl ostatně ani zmínit, že ty ruské jsou údajně největší na světě.
V této souvislosti bychom asi měli připomenout ruskou vojenskou doktrínu, která mimo jiné praví, že Rusko se cítí oprávněno jaderné zbraně použít kdykoli, kdy bude ohrožena samotná jeho existence – tedy i tehdy, kdy samo jaderně napadeno není. Problémem jistě je, že o takovémto fatálním okamžiku by rozhodovalo Rusko samo.
Trochu paradoxním uklidněním by pro nás tedy v této věci mohl být předpoklad ruské analytičky působící v USA Marie Sněgové, že Putin na Ukrajině zřejmě směřuje k nekonečné či chcete-li, vleklé „věčné válce“ se mdlými boji na linii dotyku a beze snah vše rozhodnout nějakou velkou ofenzívou. Uplatnění jádra – a třeba zpočátku jen v tomto doposud lokálním konfliktu – by mohlo být spíše signálem k odchodu lidstva na věčnost.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
