Libor Dvořák

Vypršelo „všelidové ultimátum“, které před dvěma týdny vyhlásila Alexandru Lukašenkovi všeobecně uznávaná vůdkyně běloruského protestního hnutí Svjatlana Cichanouská.

Přes dvakrát vyhlášené příměří během jediného týdne se v náhornokarabašském konfliktu nedaří palbu zastavit. Ticho mělo na frontě nastat o půlnoci ze soboty na neděli.

Skoro nikým neuznávaný běloruský prezident Alexandr Lukašenko velmi překvapil. Přímo ve vazební věznici republikového KGB se sešel s asi 12 představiteli opozice.

Současný arménsko-ázerbájdžánský spor o Náhorní Karabach má staleté kořeny – a právě proto je tak rozhořčený a těžko zvládnutelný.

Četní političtí analytici a aktivní politici nepřestávají běloruskou krizi srovnávat s tím, co se před více než půldruhým rokem odehrálo v latinskoamerické Venezuele.

Unijní ministři zahraničí mají kromě dění v Bělorusku na programu projednávání čtvrteční ostré rezoluce Evropského parlamentu. Kvůli travičskému útoku na Alexeje Navalného.

Rozporuplné informace přicházejí z Minsku. Podle nezávislých zdrojů se o víkendu v ulicích sešlo 150 tisíc lidí, běloruské ministerstvo vnitra připouští 3 tisíce účastníků.

Ruský pediatr a veřejný činitel Leonid Rošal navrhl jménem Národní lékařské komory Ruska kolegům ve Spolkové lékařské komoře, vytvoření rusko-německé odborné komise.

Už třetí neděle od běloruských prezidentských voleb přinesla mohutné protesty v Minsku a dalších městech. Podle odhadů vyšly do minských ulic až statisíce protestujících.

Lékaři z berlínské kliniky Charité dospěli k názoru, že ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl otráven. Na životě není ohrožen a v rámci terapie je mu podáván atropin.