Leží král Richard III. pod parkovištěm?
Britští historici a archeologové pátrají po místě posledního odpočinku krále Richarda III.
Anglický král Richard III. je znám z dramatu Williama Shakespeara jako kulhající hrbáč s ochromenou rukou a pokřiveným charakterem. Většina historiků je však přesvědčena, že Richardova tělesná postižení jsou dodatečně vytvořeným mýtem. Už za své dvouleté vlády nad Anglií se netěšil velké oblibě. Kladlo se mu za vinu zmizení dvou mladých princů, kteří měli přednostní nárok na anglickou korunu. Od nástupu na trůn 26. července 1483 až do své smrti 22. srpna 1485 čelil král Richard III. hned dvěma povstáním. Po osudové porážce vojskem Henryho Tudora na Bosworthských polích už jeho pověst nechránilo vůbec nic. Vítěz i v tomto případě přepisoval dějiny do podoby, která mu nejvíce vyhovovala.
Svým dílem k vytvoření mýtu o zrůdném králi výrazně přispěl i William Shakespeare, který nechává opěšalého Richarda III. uprostřed bosworthské bitevní vřavy volat: „Koně, koně, království za koně!“
Ani tento poslední králův výrok není s vysokou pravděpodobností autentický. Jisté je, že Richardovou smrtí na Boswortských polích se završil anglický středověk. Skončila vleklá „válka růží“ a s ní i nadvláda rodu Yorků nad Anglií. Na trůn nastoupil vítěz od Bosworthu Henry Tudor, který vešel do dějin jako Jindřich VII.
Tajemství zdaleka nehalí jen okolnosti Richardovy smrti na bitevním poli, ale dokonce i místo králova hrobu. Vypráví se, že jeho mrtvola byla ještě na bojišti vysvlečena do naha a oloupena. Později ji odvezli do blízkého Lancasteru, kde ji františkánští mniší pochovali u kostela svého kláštera. V 16. století byl řád rozpuštěn, klášter zrušen a kostel srovnán se zemí. Dnes už nikdo neví, kde přesně stával.
Vypráví se, že královy kosti byly během likvidace kláštera vyzvednuty z hrobu a naházeny do proudu řeky Soar. Králova rakev prý pak dosloužila jako žlab ke krmení koní. Historici, jako je Richard Buckley z University of Leicester, jsou však přesvědčeni, že se tyto příběhy nezakládají na pravdě. Vznikly jako nedílná součást diskreditační kampaně, kterou po celá staletí vedli vládnoucí Tudorovci proti poraženým Yorkům. Buckley je při pátrání po místě hrobu Richarda III. opatrným optimistou. Naději čerpá například z dobových svědectví, podle nichž ještě kolem roku 1612 ukazoval jistý Aldermann Herrick z Lancasteru na zahradě svého domu kamenný sloup označují místo, kde je král pochován.
Oddělit skutečnost od mýtů a pomluv není jednoduché. Vědci jsou přesvědčeni, že nález králova hrobu by jim pomohl uvést celou řadu omylů na pravou míru. V současnosti se zdá, že místo hřbitova bývalého františkánského kláštera je celkem spolehlivě určeno. Bohužel, není možné zahájit vykopávky, protože právě na tomto místě se nachází rozlehlé parkoviště. Leicesterští archeologové se nicméně připravují na chvíli, kdy jim okolnosti dovolí prozkoumat aspoň část lokality skryté pod asfaltovou plochou. Připraveny jsou i genetické laboratoře. Z každé objevené kostry bude izolována DNA a porovnána s dědičnou informací pocházející od známých příslušníků rodu Yorků. Tak bude možné určit, zda kosti patří králi nebo někomu jinému.
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 31. srpna v 9:00.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
