Levnější elektřina, ale jen málo

Bylo by tomu tak, kdyby do hry nezasahoval zákon "o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie", který byl poslaneckou sněmovnou přijat v roce 2005. Zákon sám by ještě nebyl překážkou ke zlevnění energie, i když se v něm skrývá jistá nelogičnost, která zpracovatelům unikla. Abychom ji pochopili, musíme citovat dva odstavce jednoho paragrafu zákona. Podle něj musí "po nabytí účinnosti zákona zůstat zachována výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů při podpoře výkupními cenami po dobu 15 let od roku uvedení zařízení do provozu jako minimální", ale současně o několik řádek dále je Energetický regulační úřad zavázán "nesnižovat výkupní ceny na následující rok více než na devadesátipětiprocentní úroveň roku předchozího". Navíc toto ustanovení po přijetí zákona směl úřad prvně použít až v roce 2007.

První nastavení výkupních cen bylo určeno vyhláškou, která nejvíce zvýhodňovala výrobu elektřiny ze sluneční energie, tedy především prostřednictvím fotovoltaických článků. Uvážíme-li, že zatímco tržní cena elektřiny se pohybuje okolo dvou korun za kilowatthodinu a výkupní cena z fotovoltaiky se blíží třinácti korunám a ještě s mnohaletou zárukou, zjistíme, že se jedná o velice výhodnou investici. Těžko nyní soudit, zda byla cena v době svého vzniku odpovědně stanovena anebo zda byl hluboce podceněn technologický vývoj na tomto poli. Jisté je, že během tří let se cena slunečních panelů snížila o více než čtyřicet procent, což znamená, že návratnost investice je místo deseti let jen skoro poloviční. To je také důvod, proč se počet těchto výroben elektřiny za poslední rok téměř ztrojnásobil a dosáhl čísla 3128.

Podívejme se na to, co takový nárůst způsobuje z hlediska spotřebitele. V roce 2002, kdy se příspěvek inkasoval prostřednictvím společnosti ČEZ, aniž o tom byla veřejnost příslušně informována, se poplatek na energie z obnovitelných zdrojů pohyboval kolem osmi korun na tisíc kilowatthodin z veškeré elektřiny. Po přijetí již zmíněného zákona začal narůstat prudčeji na letošních 52 korun a předpoklad pro rok příští se šplhá až na 168 korun. Proto také mohl předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt jen konstatovat, že "cena elektřiny neklesne o desítky, ale jen o jednotky procent". Dále dodal: "Kdyby se ceny řídily vývojem trhu, na kterém i díky hospodářské krizi převyšuje nabídka elektřiny poptávku, došlo by v příštím roce k poklesu ceny o zhruba 15 procent."

Přitom jeho úřad již od letošního jara varuje, že počet fotovoltaických provozoven neúměrně roste a pořizovací cena panelů klesá rychleji, než jaké jsou možnosti úřadu ke snižování dnes už nadměrné podpory. V srpnu dokonce Ministerstvo průmyslu a obchodu ohlásilo podporu požadavku na snížení výkupních cen. Problém se nyní přesunuje na parlament, který i díky politickým veletočům si na již předloženou novelu zákona ještě nenašel čas. Příspěvek na obnovitelnou energii je jistě dobrou myšlenkou, kterou však degradují špatně nastavené parametry i kalkulace.

Je pravda, že příští rok nám podpora obnovitelné energie "jen" markantně sníží slevu elektřiny, ale pokud se v budoucnu zvedne poptávka, mohla by podpora v dnešním nastavení přispět k prudkému zdražování proudu. Zvláště když stále častěji na bývalých polích vidíme černat se panely a žádosti o nové výrobny leží téměř na každém stavebním úřadě. Celkově lze říci, že se naše energetika plácá ode zdi ke zdi, když dříve přesvědčila zemědělce, aby místo obilí oseli pole řepkou na výrobu biopaliv. Teď tu jednotvárnou žluť naruší čerň fotočlánků. Věřme, že zbude aspoň kousek polí také na pěstování produktů, které by sloužily k obživě lidí, aby nakonec dostatek paliv a elektrické energie nezpůsobil, že nebudeme mít co jíst nebo budeme potraviny za drahé peníze dovážet.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .