Levice ve Francii má těžko přijatelné požadavky, říká podnikatelka. Podle politoložky nejde o extrém

Nová lidová fronta, levicová aliance sestavená ze socialistů, Zelených i komunistů, vyzvala prezidenta Emmanuela Macrona, aby neignoroval výsledky voleb a jmenoval nového premiéra z řad vítězné formace, jak bývá zvykem.

„Otázkou je, jak to bude následně fungovat. Záleží na tom, jak se jednotlivé strany dohodnou, ačkoli teď vystupují jako jednotná aliance. Jak dlouho to ale vydrží a s kým se budou schopni domluvit, nikdo neví,“ upozorňuje Girard.

Čtěte také

Francie je v patu. Macron sázel na to, že Národní sdružení se po neúspěchu rozloží, míní publicista Kalenda

Obavy z toho, že se levicový blok může brzy rozpadnout, možná brzdí prezidenta Macrona v tom, aby jmenoval nového premiéra právě z řad vítězného bloku. Takzvaní macronovci ve volbách skončili druzí, jako třetí se umístila krajní pravice, takzvaní lepenovci.

„Myslím, že Emmanuel Macron už riziko podstoupil tím, že rozpustil Národní shromáždění. Jmenovat premiéra ze strany Nové lidové fronty mu jeho prezidentství určitě ve velké míře zkomplikuje, protože programy macronistů a Nové lidové fronty jsou poměrně dost odlišné,“ připomíná politoložka Vidímová. 

S obtížností budoucích jednání souhlasí i Girard. „Strany se budou muset dohodnout, pokud by Macron nepřistoupil ke jmenování úřednické vlády. To ale zatím v páté francouzské republice nemá obdoby,“ zdůrazňuje. 

„Macron, ačkoli je centrista, se poslední dobou přiklání spíše k pravici,“ pokračuje Girard. Požadavky krajní levice, zastoupené v Nové lidové frontě, jsou s Macronovým hnutím zcela nekompatibilní, což dokazuje i směr reforem, které francouzský prezident dosud prováděl.

„Krajní levice by vyžadovala řadu ekonomických opatření, která jsou pro centristy nebo pravici těžko přijatelné. Jde například o požadavek na zvýšení minimální mzdy na 1600 eur měsíčně (více než 40 tisíc korun) nebo zdanění lidí s mnoha nemovitostmi,“ uvádí podnikatelka příklady některých bodů krajně levicového programu.

Požadavky levice

Sára Vidímová připomíná, že z hlediska historie francouzských daňových reforem nejde o žádnou novinku.

„Program bývalého prezidenta Françoise Hollandea byl téměř totožný, co se týče ekonomických reforem. Ale Hollande ani zdaleka nebyl považován za krajně levicového politika. Připadá mi úsměvné, že jsou nyní tyto požadavky brány až jako extremistické,“ namítá politoložka.

Čtěte také

Ekonom: Nestabilní francouzská ekonomika může ovlivnit Unii. Macron zmírní některé levicové návrhy

„Tyto požadavky jsou realistické v momentě, kdy bude skutečně možné, aby Nová lidová fronta daňové reformy realizovala tak, aby nezatížily střední třídu, jako ji zatěžují nyní Macronovy reformy,“ pokračuje Sára Vidímová

Reformy totiž dopadají i na menší a střední podnikatele a střední třída ztrácí svou dřívější životní úroveň, připomíná politoložka.

Lenka Girard coby podnikatelka se proti levicovému programu vymezuje.

„Například výše minimální mzdy je pro mě nepřijatelná. Vím, že pokud toto bude prosazeno, budeme muset propouštět. V momentě, kdy zvýšíte minimální mzdu na 1600 eur, budou i stálí zaměstnanci požadovat navýšení mzdy minimálně o stejné procento a firma to v současné situaci nebude schopna zaplatit,“ dodává.

Jaká rizika s sebou nese možné zdanění superbohatých, nakolik se liší francouzský daňový systém od toho domácího a jak se tato situace odráží například ve školství? Poslechněte si celý pořad Pro a proti.