Levé křídlo amerických demokratů se bouří proti nominacím do Bidenovy administrativy

Všímá si toho rakouský list Die Presse.

Spory v řadách Demokratické strany o personální obsazení nové administrativy se objevily prakticky okamžitě po uzavření volebních místností. Nejde přitom jen o to, kdo bude mít moc a také vliv na další směřování Spojených států. Neméně ožehavou otázkou je také střet o to, kdo je zodpovědný za ztrátu demokratických pozic v Kongresu.

Čtěte také

Demokraté musí být levicovější a oživit americký sen. Jinak se vrátí Trump, nebo někdo horší, varuje analytik

Navzdory vítězství v prezidentských volbách se totiž demokratům nepodařil tolik očekávaný triumf v Senátu. Progresivní křídlo nicméně tvrdí, že její aktivistická kampaň pomohla například v Arizoně, kde demokratický kandidát zvítězil poprvé od roku 1996. Naproti tomu centristé hlasitě prosazují názor, že právě levicové křídlo může za zmařené šance na ovládnutí Senátu.

Slogany, které žádaly omezit financování policejních složek, nebo časté vzývání socialismu a jeho myšlenek prý totiž odradily umírněné voliče. Například podle virginské demokratické poslankyně Abigail Spanbergerové hrozí, že pokud se demokraté nakloní ještě více doleva, může se v příštích volbách strana rozštěpit.

Pojítkem byl Trump

Pozorovatelé americké politiky se shodují v tom, že nejsilnějším motivem letošních voleb byl dosavadní prezident Donald Trump. Jeho osoba mobilizovala nejen jeho příznivce, ale také velkou masu odpůrců. Joe Biden v kampani hlásal návrat k normalitě po Trumpově mandátu a u občanů získal navrch kvůli předvídatelnosti svých kroků.

Čtěte také

Matěj Schneider: Trump si balí kufry. Bude ho následovat i vedení demokratů v Kongresu?

Biden sliboval také sestavení umírněného a rozličného vládního týmu. A dosavadní nominace, v nichž nechybějí mnohá jména z éry úřadování Baracka Obamy, tento příslib potvrzují. Týká se to například Neery Tandenové, dosud šéfky liberálního ústavu Centrum pro americký pokrok a někdejší spolupracovnice Hillary Clintové. Tandenová má v nové administrativě zasednout v čele rozpočtového a správního úřadu Bílého domu.

Vítěz voleb měl přitom původně pro tuto pozici v hledáčku jiného spolupracovníka Clintonové. Proti výběru Bruce Reeda se ale postavilo progresivní křídlo a nominaci odmítla mimo jiné také jeho nejhlasitější představitelka, členka Sněmovny reprezentantů Alexandria Ocasiová-Cortezová. Nicméně plná spokojenost nepanuje ani s výběrem Tandenové.

Zatímco republikáni s Tandenovou mají problém například kvůli jejímu vystupování na sociálních sítích, nelibost v řadách demokratů ukazuje, jak rozpolcená ve skutečnosti jejich strana je a byla už před volbami. Tento rozkol souvisí podle Die Presse s osobou senátora Bernieho Sanderse. Prezidentský kandidát z let 2016 a 2020 totiž sice učaroval mladým voličům, zároveň ale vystupoval proti stranickému establishmentu a lidem okolo Hillary Clintonové.

Kdo může za nevýhru

Ze Sandersova tábora pochází také Ocasiová-Cortezová nebo její kolegyně ve Sněmovně reprezentantů Ilhan Omarová, které letos nakonec Bidena podpořily. Byla to ale podpora s vidinou většího vlivu v nové vládě, volání po zapojení progresivního křídla do příštího kabinetu však prozatím vyslyšeno nebylo.

Čtěte také

Leona Šmelcová: Bidenovo dilema – jak si získat Kubu a neztratit Floridu

Mezi demokraty totiž převládá názor, že hlasití členové levicového proudu nesou vinu za to, že se nepodařilo ovládnout celý Kongres. Nad politickými požadavky progresivního křídla občas kroutí hlavou také veteráni z dob Obamovy vlády. Levicoví demokraté nicméně argumentují tím, že například větší role státu ve zdravotnictví není socialismem, ale realitou ve velké části světa, mimo jiné i v Evropě.

Joe Biden se svým výběrem jmen do budoucí vlády nyní potřebuje obstát nejen při debatě ve vlastní straně, ale později také při schvalování těchto nominací v Senátu. Konečné rozložení sil v horní komoře přitom bude známé až v lednu po rozhodujícím senátním dvojboji ve státu Georgia. Republikáni nicméně už teď dávají najevo, že situaci Bidenovi nikterak neulehčí.

Směřuje Polsko kvůli právnímu chaosu kolem potratových zákonů do další ústavní krize? – Zimbabwe se stále nedokázalo vypořádat s dědictvím zločinů režimu Roberta Mugabeho. – A příští setkání hospodářské a politické elity zřejmě nebude kvůli pandemii hostit tradiční Davos.

O tom všem uslyšíte v audiozáznamu Světa ve 20 minutách.