Lev z doby ledové má hlavu zpět
Němečtí archeologové našli s odstupem více než 80 let ztracený úlomek slavné pravěké sošky.
Pravěká soška jeskynního lva se schová v dlani. Navzdory rozměrům 8,8 cm x 5,25 cm x 1,35 cm však svou slávou směle soupeří s Michelangelovým Davidem nebo Rodinovým Myslitelem. Přitom ji více než 80 let za sošku nikdo nepovažoval. V monografiích o nejstarším evropském umění se o ní mluvilo jako o basreliéfu.
Figurku jeskynního lva vyřezal z mamutího klu pravěký umělec před 40 000 roky. Němečtí archeologové ji objevili v jeskyni Vogelherd v pohoří Švábský Jura na jihozápadě Německa v roce 1931. Vogelherdská jeskyně ukrývala podobných zvířecích figurek z mamutoviny více. Vedle několika lvů znázorňují i divoké koně, medvěda nebo mamuta. Figurky lvů dokládají existenci „kultu šelem“, který zřejmě v těch dobách v Evropě vládl. Nádherné malby jeskynních lvů zdobí i stěny jedné z nejstarších evropských jeskynních obrazáren ve francouzské Chauvetově jeskyni. Pozdější pravěcí umělci malovali především lovnou zvěř. Šelmy se ocitly stranou jejich zájmu.

Vědci z univerzity v Tübingenu pod vedením profesora Nicholase Conarda vykopávky ve Volgelherdské jeskyni obnovili. Doufají, že se jim moderními technikami podaří zjistit o dávných obyvatelích jeskyně mnohem více, než se povedlo jejich předchůdcům. S trochou štěstí by mohli narazit i na něco, co průkopníci výzkumu Vogelherdské jeskyně přehlédli.
Štěstěna se na Conardův tým usmála, když vědci našli malý úlomek opracovaného mamutího klu. Dokonale pasoval na jednu stranu hlavy slavné figurky jeskynního lva. Protože tento úlomek znázorňuje i tlamu zvířete, která je po doplnění figurky patrná na obou stranách lví hlavy, je jasné, že pravěký umělec vyřezal lva z kusu mamutího klu jako trojrozměrnou figurku či sošku.
V roce 1931 našli vědci jen levou polovinu sošky, a proto ji mylně považovali za jednostranný reliéf. Soška má zatím doplněnou pravou polovinu jen na hlavě. Pravá polovina těla chybí. Nemusí být ztracena navždy. V jeskyni se našly tisíce úlomků mamutoviny. Možná jsou mezi nimi i chybějící části slavného pravěkého uměleckého díla. Snad teprve čekají na objevení v hlíně Vogelherdské jeskyně.

„Tato lokalita vydala záplavu předmětů, které nám osvětlují vznik jedněch z prvních symbolických artefaktů pocházejících z období, kdy do Evropy přišli moderní lidé a vytlačili původní neandrtálce,“ komentoval výsledky výzkumu Vogelherdské jeskyně profesor Conard.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka