Letos nás čekají vlny veder, ale rok 2024 bude suverénně nejteplejší v historii

Klimatický jev El Niño se letos asi vrátí. Podle vědců to způsobí vlny veder a zhorší extrémní výkyvy počasí. Téma tu se podrobněji věnuje britský deník The Guardian. El Niño je součástí přirozeného kolísání větrů a povrchových teplot moře v Pacifiku. Rok 2016 byl zatím nejteplejší v historii měření a byl ovlivněn tímto jevem. Podle předpokladů klimatických vědců by rok 2023 mohl být i bez El Niña teplejší než ten loňský. 

Rok 2022 se přitom zařadil na páté až šesté místo v žebříčku nejteplejších let v historii měření.

El Niño se během zimy vyskytuje na severní polokouli a trvá měsíce, než se projeví. Ale nový globální teplotní rekord pravděpodobně způsobí až v roce 2024.

Je pravděpodobné, že další velký El Niño by nás mohl přenést přes hranici oteplení o 1,5 °C.

Skleníkové plyny produkované lidskou činností dosud zvýšily průměrnou globální teplotu asi o 1,2 °C. To vedlo ke katastrofálním dopadům po celém světě: od spalujících veder ve Spojených státech a Evropě po ničivé záplavy v Pákistánu a Nigérii.

Čtěte také

Je velmi pravděpodobné, že další velký El Niño by nás mohl přenést přes hranici oteplení o 1,5 °C, domnívá se fyzik a klimatolog Adam Scaife, vedoucí oddělení dlouhodobých předpovědí z britské meteorologické služby Met Office.

Vzhledem ke klimatickým změnám budou dopady El Niña ještě silnější, myslí si. 

Kolísavé dopady cyklu El Niño-La Niña můžeme pozorovat v mnoha oblastech světa. Věda nám už ale dokáže s určitým předstihem říct, kdy přijdou. Podle Scaifea toho musíme využít a líp se nachystat – ať už mluvíme o připravenosti pohotovostních služeb, nebo jaké plodiny zasadit.

Rok 2024 bude suverénně nejteplejší v historii Země.

James Hansen z Columbia University v New Yorku očekává, že rok 2024 bude suverénně nejteplejší rok v historii. Fáze ochlazování označována jako La Niña se vracela poslední tři roky a je nepravděpodobné, že by pokračovala.

Čtěte také

Fenomén El Niño-La Niña je podle deníku největší příčinou meziročních rozdílů počasí v mnoha regionech. V letech, kdy působí La Niña, jsou pasáty z východu na západ Pacifiku silnější, tlačí teplé povrchové vody na západ a vytahují hlubší, chladnější vodu na východě.

K událostem El Niño zase dochází, když pasáty slábnou, což umožňuje teplým vodám šířit se zpět na východ. To zvyšuje globální teploty.

Největší otázkou je, jestli změny klimatu působí ve prospěch jevu El Niño, nebo naopak La Niño.

Tim Palmer z Oxfordské univerzity má za to, že největší nezodpovězenou otázkou je, zda změna klimatu působí ve prospěch jevu El Niño, nebo naopak vyvolává častější působení protikladné La Niñy.

Čtěte také

To je zásadně důležité pro země, které se zabývají dlouhodobou adaptací a budou potřebovat klimatické modely s mnohem vyšším rozlišením, což jde dosáhnout pouze u výkonnějších počítačů.

Palmer a kolegové proto vyzvali k vytvoření mezinárodního centra pro modelování klimatu v hodnotě miliardy dolarů. Podobalo by se Velkému hadronovému urychlovači, který umožňuje mezinárodním částicovým fyzikům v CERNu dělat společně to, co žádný národ nedokáže sám, uzavírá Guardian.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, připravily Tea Veseláková a Magdaléna Fajtová.

Spustit audio

Související