Lepší život v Rumunsku

6. listopad 2007
Sedmý světadíl

Všichni známe obrázek cesty k moři do Bulharska v osmdesátých letech přes Rumunsko. Vlak musí na chvíli zastavit a to už se k němu řítí domorodci, aby prosili o bonbón, pití nebo aspoň házejí kameny. Dnes byste ty samé lidi viděli v moderních vlacích nebo autech jet samotné. Co se to vlastně změnilo?

Rumunsko leží na Balkáně, který byl známý divokými okolnostmi, ale teď už je členem Evropské unie. Nedějí se v této zemi zásadnější změny, než jsme čekali? Dvacet let nazpátek vypadalo Rumunsko téměř jako některé rozvojové země. Nezávislé se stalo roku 1881, po 1. světové válce se k němu připojilo do té doby uherské Sedmihradsko. Roku 1921 uzavřelo Malou dohodu s Československem a Jugoslávií na obranu před Maďarskem a Němci. Po 2. světové válce zde taky vyhráli komunisté a čeští a němečtí inženýři pomohli vytvořit schopný industrializovaný stát, s ocelárnami, chemičkami, loděnicemi a přehradními nádržemi. Šéfa strany Gheorgiu-Deje, který umožnil jistý blahobyt, ale nahradil postupně se vyhraňující diktátor Ceaucescu. Za jeho vlády se hospodářská situace zhoršila, růst HDP zůstal téměř na nule, po roce 1981 dokonce došlo k přídělovému hospodářství a v roce 1984 už se nedostávalo ani otopu a drasticky rostla úmrtnost. Když se Ceaucescu rozhodl napodobovat Severní Koreu s režimem Kim Ir-sena, přišly naštěstí v komunistickém bloku revoluce a diktátor byl zastřelen.

Přechod na tržní hospodářství byl ale složitý a zpočátku neúspěšný. Mnoho Rumunů muselo odjet pracovat do Itálie, Turecka nebo Portugalska, aby prakticky neumřeli hlady. I my si pamatujeme na prostitutky v českých městech a žebrání rumunských Romů. Změny pak nastaly díky vlivu prezidenta Emila Constantinescu a pravicových vlád. Sice se zvýšily ceny dotovaných energií, benzínu a potravin, ale taky se snížila korupce úředníků a vyměnilo vedení policie.

Od roku 2002 roste každý rok HDP o 4,5%, spolupráci se daří i na česko-rumunské úrovni. Podnikatelé investují do těžkého průmyslu a těžby ropy, do výroby a prodeje energie, do Rumunska se vyvážejí stroje a dopravní prostředky, ze Škodovky tramvaje, chemikálie, textil, plasty a jiné průmyslové spotřební zboží. I americký Ford zde bude brzy ročně vyrábět 300 000 aut oproti dosavadním 24 tisícům. Pak se nemůžeme divit zmodernizované infrastruktuře celého státu, moderním vlakům a automobilům na opravených ( ! ) silnicích, stavbám spousty nových domů a slušné životní úrovni místních obyvatel, kteří jsou čím dál vzdělanější a mají před sebou budoucnost. A Adrian Sarbu dnes podle rumunského vzoru přeměňuje TV Nova úpravou zpravodajství, důrazem na seriálovou tvorbu a ekonomické otázky. Rumunsko proto dnes musíme brát vážně a jako kolegiální zemi, i když drákulovský folklór k nám bude postupovat stále.

autor: David Ašenbryl
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.