Kvůli tradiční medicíně ubývá luskounů, pomoci může jejich genetický kód
Luskoun krátkoocasý patří ke kriticky ohroženým druhům, podobně jeho příbuzný luskoun ostrovní. Pomoci chránit je by mohlo to, že vědci přečetli celý jejich genom. U obou výzkum z Číny odhalil velkou genetickou rozmanitost, což je dobrý základ pro přežití.
„Pořád vidíme v některých populacích velkou nálož příbuzenského křížení a hodně mutací, které jsou nevýhodné,“ říká zooložka Barbora Černá Bolfíková.
Luskouni patří k nejčastěji pašovaným zvířatům na světě, mnohdy je pašeráci vozí z afrického na asijský trh pro maso či šupiny.
„Používají se v tradiční asijské medicíně, z jejího pohledu dokážou léčit různé neduhy širokého rázu,“ popisuje zooložka, která se luskouny dlouhodobě zabývá.
Covidová omezení
Luskoun byl během pandemie covidu-19 jedním z kandidátů na mezihostitele viru SARS-CoV-2. To se nepodařilo ani potvrdit, ani vyloučit.
„Během covidových let záchyty pašovaných zvířat hodně klesly,“ upozorňuje zoolog Lukáš Kratochvíl. To mohlo souviset s omezením cestování i s méně intenzivním lovem.
Také znalost genetické informace může posloužit jako nástroj ochrany těchto zvířat.
„Víme, jak jsou si příbuzné různé populace. Když některá klesá, nebo potřebuje zachránit, můžeme tam dodat blízce příbuzné jedince z jiné, variabilnější populace,“ vysvětluje Černá Bolfíková.
Evoluční novinka
Ještě nedávno vědci louskouny řadili mezi chudozubé, tedy příbuzné mravenečníků, lenochodů nebo pásovců. Pak se ale ukázalo, že jsou to příbuzní šelem, byť adaptovaní na lov sociálního hmyzu.
„S tím je spojena spousta evolučních novinek. Genomy mohou přispět k tomu, že se zjistí, jak si udělali šupiny nebo jiné adaptace,“ podotýká Lukáš Kratochvíl.
Co pomáhá chránit louskouny? Jak pašování zvířat škodí přírodě? Jak zdatnými cestovateli jsou leguáni? Moderuje Martina Mašková. Debatují zoologové Barbora Černá Bolfíková a Lukáš Kratochvíl, spoluúčinkuje herec Otakar Brousek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka