Kvůli ekologům čekají města na obchvat i 20 let, říká poradce premiéra. Není to odpovědnost ekologů, ale politiků, oponuje novinář

29. srpen 2023

Šéfové českých firem varují, že strategické investice brzdí povolovací procesy, které posuzují dopady na životní prostředí a kulturní památky. Premiérův ekonomický poradce Štěpán Křeček těmto argumentům rozumí. „Musíme ekonomiku posunout na nový stupeň, k vyšší přidané hodnotě. A to bude znamenat i novou výstavbu,“ říká. „Bez ochrany kulturního dědictví a životního prostředí budou budoucnost a životní úroveň velice bídné,“ míní novinář Michal Komárek ze serveru Seznam Zprávy.

Křeček v rozhovoru pro Seznam Zprávy za brzdu ekonomického rozvoje označil aktivisty, ekology, památkáře a hlavně archeology. Ti se vůči tomuto hodnocení vymezili a svoje pobouření dali najevo v otevřeném dopise premiérovi Petru Fialovi (ODS).

Čtěte také

„Jsem člověk, který miluje přírodu, miluje kulturu. Nicméně posunulo se to do úplného extrému. Samozřejmě si nemyslím, že archeologové jsou nejhorší. Řekl jsem to v nadsázce a mrzí mě, že se z veřejného prostoru vytrácí smysl pro humor. Vyprovokovalo to ale diskusi, což vítám. A určitě se s archeology rád setkám a budu s nimi konstruktivně jednat,“ říká hlavní ekonom ve společnosti BH Securities.

Komárek připouští, že omezení, která můžou bránit rozvoj ve stavebnictví, je v Česku v některých případech příliš a pružnější přístup by neuškodil. Problém je ale podle něj v konkrétních lidech.

„Legislativa je nastavená tak, aby chránila důležité věci. Musíme mít nějaký základ, který nám dá záruku, že když se tam najde něco opravdu podstatného anebo když budeme chtít chránit životní prostředí, že k tomu máme dostatečné nástroje. A pak je na konkrétních lidech, jestli to dokážou zvládnout pružněji a posoudit, jestli je něco podstatného, nebo nepodstatného,“ nastiňuje novinář.

Podle něj od Křečka v rozhovoru zazněla i nehorázná kritika ekologů, když na jejich adresu uvedl, že někdy záměrně vypouštějí vzácné broučky, aby zamezili realizaci nějakého projektu.

„Pane Křečku, to jste myslel vážně? A máte nějaký zdokumentovaný případ takové věci?“ ptá se Komárek.

Čtěte také

Vím o dvou projektech, kde to došlo tak daleko, že vyhrožovali tím, že buď dostanou nějaké peníze, nebo to udělají, reaguje Křeček.

„Nebudu tady popisovat konkrétní stavby, kterých se to týkalo. Ale to, že dneska si musíte ekology předcházet, aby nezačali dělat problémy v místě, kde chcete něco budovat, to už všichni vědí. Že to vytváří nějaké dodatečné náklady, je pravda. A jestliže se zprotivíte jejich názoru, že pak vytváří nátlak, že to třeba medializují, že působí problémy kolem projektu, je věc velice častá,“ naznačuje.

Připomíná, že některá města čekají 20 let na obchvat a jsou to právě ekologové, kteří brání jejich vybudování. Komárek takové tvrzení odmítá.

„Obchvaty Prahy a dalších měst chybí proto, že je dlouhodobě nedokázaly vlády ODS a případně vlády ODS ve spolupráci s ČSSD zrealizovat. A to jsou desetiletí. Je to politická odpovědnost a není to zodpovědnost ekologů. Ostatně tyto politické strany jak v Praze, tak na celostátní úrovni, měly na starosti také legislativu. Nemyslím si, že není možné najít nějaké pružnější řešení. Ale byla by zásadní chyba povolovací mechanismy, jak jsou teď nastaveny, zrušit zcela. Tedy vyloučit veřejnost z možnosti do toho mluvit,“ myslí si novinář.

Život v koloně

Podle Křečka je potřeba přistupovat k povolovacímu řízení racionálně.

Čtěte také

„Jestliže nám například chybí školy a nějaká škola dostala v nějakém kraji stavební povolení, to znamená, že projekt byl schválen všemi příslušnými úřady, tak nevidím problém v tom, aby se stejný projekt nemohl realizovat i v jiném kraji, pakliže tedy tam je stavební pozemek a ty parametry jsou stejné. To, že se musí znova procházet úplně celým stavebním povolením, zdržuje a pak nám tyto školy chybí,“ vysvětluje.

Stejně tak je to podle něj se stavěním dálnic. Jako příklad rychlého rozvoje silniční infrastruktury uvádí Polsko.

„Podívejte, kde začínali po revoluci a kde jsou dneska. A jak to, že to u nás nejde. Polsko je také v Evropské unii, takže evidentně to děláme špatně. Vede to k tomu, že lidé tráví svůj život v kolonách. Vede to k ekonomické neefektivitě. Jelikož jsme ve středu Evropy, máme tady tranzitní dopravu, tak je to naše priorita. Musíme ji konečně dobudovat. Nechci strávit svůj život v koloně,“ načrtává.

Komárek i v těchto souvislostech mluví o odpovědnosti politiků.

Čtěte také

„Protože neschopní politici si nevšimli, že bude přibývat dětí. Dovolovali developerské projekty, aniž by jejich součástí měly být školy. Nechali stavět spoustu administrativních budov a bytů, ale nedokázali se s developery domluvit na tom, aby součástí projektů byly školy,“ vysvětluje novinář a filozof.

Křeček souhlasí s tím, že na ekonomickém rozvoji v Česku mají svůj podíl všechny politické garnitury. Nyní je podle něj potřeba jiný přístup.

„Prostě jsme zaostali za jinými zeměmi. Jestliže ale budeme mít přístup pana Komárka, tak zase zaostáváme. Vždycky najdeme tisíc výmluv, že se to mělo udělat jinak. Žádný projekt, když ho realizujete, nemůže být promyšlen do všech detailů. Vždycky se to dělá trošičku za pochodu,“ naznačuje ekonomický poradce premiéra.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , kbr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.