Julie Hrstková: Česko, země příběhů o dálničním spojení
Česká republika je země v srdci Evropy, díky své ideální poloze umožňuje skvělou dostupnost na východ i na západ. Kdo si aspoň matně vzpomene na reklamu, kterou se před dvěma desítkami let snažilo Česko nalákat zahraniční investory, musí se hořce smát. Zemí v srdci Evropy sice Česko zůstalo, o skvělé dostupnosti kamkoliv ovšem nemůže být ani řeči.
Česko dodnes nezvládlo ani napojení dálniční sítě na okolní země. O výstavbě dobré vnitrozemské dálniční infrastruktury ani nemluvě.
Čtěte také
Teď ministr dopravy Martin Kupka slibuje, že stát letos zahájí stavbu 105 kilometrů dálnic a 18 kilometrů silnic I. třídy. Díky velké rozestavěnosti se má letos otevřít celých 15,4 kilometru nových dálnic, příští rok až 118 kilometrů.
Z pohledu do minulosti jde určitě o skvělou zprávu. Připomeňme, že v posledních dvou letech se v Česku otevřelo necelých 50 kilometrů dálnic. Za minulou dekádu, tedy v letech 2010 až 2020 to bylo celkem 150 kilometrů. Aktuální sliby naznačují, že by se mohlo povést to, o čem na podzim 2018 hovořil někdejší ministr dopravy Dan Ťok. A to dokončit celou dálniční síť do roku 2030.
Stát má všechny trumfy
Čtěte také
Plány znějí skvěle, o to horší je realita. Když se člověk vrací autem ze zahraničí, často získá pocit, že se vrací tak o 30 let zpátky do minulosti. Přechod z dálnice na pidisilnici lemovanou kasiny a bordely, kde mají své nezastupitelné místo plastoví trpaslíci, není zrovna vizitkou vstupu do vyspělé země v srdci Evropy.
Mezitím, co čeští politici odvážně plánují desítky i stovky kilometrů nových dálnic, aby nakonec slavnostně stříhali pásky na pětikilometrových úsecích, jež často na nic nenavazují, v Polsku skutečně postavili a zprovoznili tisíce nových kilometrů.
O co méně dálnic Česko postavilo, o to víc si o nich můžeme číst ve zprávách Nejvyššího kontrolního úřadu. Dříve byly dálnice předražené, pak měl stát problémy s jejich přípravou a aktuálně nezvládá ani jejich opravy a nemá přehled o tom, v jakém jsou stavu.
Čtěte také
V průběhu let se také mnohokrát měnil stavební zákon, který měl mimo jiné zlepšit výkup pozemků a stavby zjednodušit a hlavně zrychlit. Před necelými třemi lety vznikl dokonce Zákon o liniových stavbách, který má urychlit výstavbu klíčové infrastruktury.
Jeho novelu, která hlavně stanovila lhůtu, v níž se mají všechny úřady vyjádřit, vláda schválila letos v březnu. A i když se nově stanovený termín čtyř let zdá hodně dlouhý, je to výrazné zlepšení oproti současným 13 rokům přípravy. Pokud se tedy podaří prosadit i ve skutečnosti.
Stát má všechny trumfy v ruce, aby konečně spojil Česko se zbytkem Evropy pomocí dálnic. A jak ujišťuje ministerstvo dopravy, má na to dostatek prostředků. Budeme si držet palce. Není nutné oslavit čtvrtou desítku let existence samostatného Česka slavobránou nad silnicí u vjezdu do země, na které mají problém se vyhnout dvě protijedoucí auta.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
