Kvóty na přerozdělování migrantů nedodržuje skoro celá Evropa, sankcím nevěřím, říká Pospíšil

18. květen 2017

Ministři vnitra evropské osmadvacítky ve čtvrtek jednají o reformě unijního azylového systému. Shodují se, že je potřeba odstranit jeho nedostatky, panují mezi nimi ale hluboké rozpory v tom, jak dublinská pravidla reformovat. Spornou otázkou nadále zůstávají kvóty na přerozdělování migrantů, které se podle loňské dohody měly týkat asi 160 tisíc lidí.

„Už před časem jsme říkali, že lidé nejsou balíky a nelze je proti jejich vůli posílat po Evropě. A k dnešnímu dni bylo přerozděleno asi 18 tisíc lidí, plán Evropské unie byl tedy splněn asi na dvanáct procent,“ říká europoslanec Jiří Pospíšil.

Silové řešení rozklíží Evropu

Přestože se podle něj jasně ukázalo, že kvóty nefungují, jižní státy na nich nadále trvají. A dokonce navrhují sankce proti zemím, které je nenaplňují.


Systém kvót nedodržuje skoro celá Evropa, sankce mohou těžko fungovat.Jiří Pospíšil

„To by se ale týkalo většiny zemí Evropské unie, nejen visegrádské čtyřky. Takové řešení je sice možné protlačit, ale nepřinese kýžený efekt a jen dále rozklíží Evropu,“ dodává europoslanec zvolený za TOP 09.

Ekonomické rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou podle Pospíšila tak výrazné, že uprchlíci do států střední a východní Evropy nechtějí. Roli hrají i otázky kulturní a jazykové i absence etnických skupin, do kterých by se mohli začlenit.

„Nedmítáme poskytnout mezinárodní ochranu těm, kteří na ni mají právo. V roce 2016 o ni v České republice požádalo asi čtrnáct set lidí a většina z nich ji dostala. Ale jak správně řekl kolega, nechceme zde lidi, kteří u nás nechtějí žít,“ přitakává europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM.

Důležitá je vnější i vnitřní bezpečnost

Maltské unijní předsednictví kromě přijetí společného solidárního systému, který je podle Pospíšila zatím poměrně vágně definovaný, navrhuje dát více peněz i na ochranu vnější hranice. „To určitě rádi uděláme, stejně jako můžeme poskytnout zdroje na vytvoření sběrných táborů v severní Africe,“ souhlasí europoslanec.


Odmítáme, aby nám byli násilně přidělováni lidé, kteří u nás nechtějí žít a my si je ani nebudeme moci zkontrolovat a vybrat.Kateřina Konečná

„O tom určitě můžeme debatovat. Česká republika ale nemůže být obviňována, že by své policisty a vojáky neposílala do zemí, které mají problém. Určitě v tom můžeme pokračovat i bez toho, abychom se na tom museli sjednocovat,“ míní Konečná.

Důležitá je podle ní i vnitřní bezpečnost. „Není možné, aby zde bez kontroly zůstávali lidé, kteří azyl nedostanou. Třeba v Itálii se mohou volně pohybovat a cestovat – a když je odhalí kontrolní složka, pouze je znovu vyzve k opuštění Evropy. To nemůžeme dále tolerovat,“ uzavírá europoslankyně.

autor: vlk
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.