Kurz vyhrál s tématy populistů, přesto chce být proevropský
Rakušané odměnili jeden z nejtroufalejších politických hazardů poslední doby. Středopravicová Rakouská lidová strana (ÖVP) pod vedením Sebastiana Kurze se stala jednoznačným vítězem včerejších parlamentních voleb. Jednatřicetiletý Kurz je tak na cestě stát se nejmladším evropským lídrem.
Píše o tom britský deník Guardian.
Vedení lidovců převzal v květnu, v červnu pak Kurz ohlásil svoji kandidaturu na post rakouského spolkového kancléře.
V té době byla jeho ÖVP podle průzkumů na třetím místě, za tehdy první Sociálně demokratickou stranou (SPÖ) vedenou spolkovým kancléřem Christianem Kernem a druhou pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Teď ale lidová strana získala přes třicet procent hlasů. Bude si tedy moci vybrat, jestli chce pokračovat ve velké koalici se sociálními demokraty nebo se dát dohromady s pravicovou FPÖ.
Kurz se stal dalším z názorově nesourodé skupiny evropských politiků, kterým se podařilo vnést novou energii do politického středu. Kritici mu vyčítají, že se ujímá moci přijetím kontroverzního programu údajně diktovaného nacionalistickou pravicí.
Kurz v předvolební kampani pravidelně připomínal, že se přičinil o uzavření takzvané balkánské trasy, kterou minulý rok proudily do Evropy tisíce uprchlíků. Zasazoval se také o zákaz nošení burky na veřejnosti, který tento měsíc vstoupil v platnost.
Příznivci mladého politika naopak oceňují za to, že vyvinul novou strategii v boji proti pravicovým populistům. Zatímco obě středové strany dlouhá léta kritizovaly FPÖ, aby nakonec přejaly některé z jejich postupů, je Kurz podle svých podporovatelů výrazně proaktivní a klade důraz na mezinárodní řešení domácích problémů.
Vypořádal se s populisty?
Kurz trvá na tom, že budoucí rakouská vláda musí být důrazně proevropská. Vídeň příští rok převezme předsednictví v Radě Evropské unie. Ve snaze zdůraznit progresivní aspekty svého smýšlení ustanovil Kurz v roce 2014 na ministerstvu zahraničí úřad státního tajemníka pro integraci. Imigrace podle něj může být zdrojem mezinárodního talentu, a nikoliv jen sociálních problémů.
Na jeho seznamu ministerských kandidátů je pak mimo jiné bývalý člen strany Zelených s tureckými kořeny, dále bývalý skokan o tyči, který je upoután na invalidní vozík a také psychoanalytik, který byl dříve v představenstvu vídeňské židovské komunity. Polovinu kandidátů tvoří ženy. V současnosti má přitom Rakousko pouze tři ministryně.
Mohl by budoucí rakouský kancléř posloužit zbytku Evropy jako vzor, jak se vypořádat s pravicovým populismem?, ptá se Guardian. „Jestli Kurzova formule zafunguje, se teprve uvidí,” říká profesor Anton Pelinka ze Středoevropské univerzity v Budapešti.
Kurzova taktika spočívala v tom, že si osvojil témata typická pro FPÖ a prezentoval je v umírněnější formě a s lepším vystupováním. Dlouhodobě tím Svobodnou stranu ale podle experta zřejmě neoslabí. „Pro tuto chvíli nicméně nezbývá než vyčkat,” říká Pelinka v britském listu.
Němečtí politici považují výsledky rakouských voleb za alarmující, píše Die Zeit. Silná pravice je prý známkou toho, jak moc jsou Evropané nespokojení se současnou situací. „Je to katastrofální výsledek,“ hodnotí předseda levicové Die Linke Bernd Riexinger. Konzervativní ÖVP podle něj převzala názory pravicové FPÖ.
„Že obě strany dohromady získaly více než pětapadesát procent hlasů je nanejvýš znepokojující,” řekl Riexinger a dodal, že výsledky voleb ukazují, jak to může dopadnout, když zemi příliš dlouho vládne velká koalice. S nadšením naopak výsledky vítají němečtí pravicoví populisté.
Tvrdý profesionál s touhou po moci
O rychlém vzestupu Kurze, jeho názorech a charakterových vlastnostech se rozepisuje německý týdeník Der Spiegel. Politik je prý profesionálem, který skrývá svoji touhu po moci za vybrané způsoby a tvrdé jádro za jemné rysy. Přemýšlí několik kroků dopředu, jako šachista, například i nad tím, jakou odezvu by chtěl mít v médiích, píše korespondent Walter Mayr.
Svůj projev na nedávném Valném shromáždění OSN v New Yorku začal Kurz slovy: „Dámy a pánové, svět se nikdy nezdál tak plný nejistoty, alespoň ne za mého života.“ Sebejistě a zcela bez zaškobrtnutí mluvil o džihádismu a severokorejské krizi jakoby Rakousko udávalo směr mezi klíčovými hráči na globální politické scéně.
Když poslouchal výhrůžky Donalda Trumpa vůči Severní Koreji a Íránu, měl už dobře promyšlenou svoji reakci. Rakousko se výrazně zasazovalo o úmluvu o zákazu nukleárních zbraní, kterou ale dosud nepodepsala žádná z klíčových zemí. Že NATO označilo iniciativu za nevítanou ho ani trochu nevyvádí z míry. Pro postoj organizace „absolutně nemám pochopení,” říká Kurz rozvážně.
Muž lidu i velkého světa
Svůj první výstup na půdě OSN absolvoval před třemi lety ve věku dvaceti osmi let. Podařilo se mu vyhnout tomu, aby byl zařazený do skupiny řečníků zastupujících země jako jsou Kiribati nebo Andorra, kteří zpravidla hovoří před poloprázdným sálem. Přednesl energickou řeč v hlavní části programu, ve které varoval před hrozbou radikálního islámu. Zpravodajská agentura Reuters tehdy zhodnotila jeho výstup za „mimořádný”.
Jeho letošní projev měl podobnou odezvu. Zatímco se doma rakouští politici dohadovali o tom, jestli postavit kolem budovy kancléřství protiteroristickou ochrannou zeď, Kurz se prezentoval v New Yorku jako muž velkého světa. Debatoval s íránským prezidentem Hasanem Rúháním, s bývalým americkým ministrem zahraničí Henrym Kissingerem a přijal ho i generální tajemník OSN António Guterres.
Kurz zároveň vystupuje jako muž lidu a pěstuje si reputaci politika, který se nebojí riskovat. Má za sebou raketový kariérní start: Ve dvaceti sedmi letech se stal ministrem zahraničí, v jednatřiceti se podle všeho stane rakouským spolkovým kancléřem. Tvrdí přitom, že nikdy nechtěl dělat politickou kariéru, jako by to bylo něco, co se mu přihodilo samo od sebe. Jeho strategické schopnosti a železná vůle ale svědčí spíše o opaku, podotýká Der Spiegel.
Strategii, jak získat post kancléře, chystal politik dlouho a důkladně. Vídeňský týdeník Falter zveřejnil detaily jeho plánů s odkazem na tajné stranické dokumenty. Kurz zpochybnil jejich pravost a tvrdil, že se stal obětí kampaně proti jeho osobě. Věc uzavřel prohlášením, že není nic špatného na tom, že se mentálně připravoval na převzetí vedení strany.
Rakousko mezi velmocemi
„Že politik, jehož strana je ve vládě třicet let, mohl vést kampaň se sloganem 'Čas na něco nového' je bizarní,” říká politický konzultant Thomas Hofer a dodává: „Na rozdíl od odstupujícího kancléře Christiana Kerna má Kurz jasnou strategii.”
Šéf lidovců se nebojí vypouštět z úst výroky, které dříve přicházely od pravicových populistů. Hodlá například znemožnit imigrantům přístup k sociálnímu systému a omezit benefity pro uchazeče o azyl. Je zřejmé, že nebýt uprchlické krize, jeho kariéra by měla docela jiný průběh.
Zatímco někteří jeho vládní kolegové vítali uprchlíky na vídeňském hlavním nádraží, rakouský ministr zahraničí radši horlivě psal dopisy svým evropským protějškům. Kurz kritizoval údajně nečestný způsob, jakým byli migranti v roce 2015 posláni dál do Německa. Za svými výroky a činy si do dneška stojí, byly podle něj „nejen strategicky, ale i morálně správné”.
Nedávno se Kurz pustil do dalšího riskantního projektu a způsobil tím nepříjemnosti německé vládě. Prohlásil, že by Evropská unie měla přerušit vstupní rozhovory s Tureckem. Merkelová i němečtí sociální demokraté tehdy byli proti, ale nedlouho poté změnili názor.
Co bude Kurz prosazovat jako spolkový kancléř? „Svobodu, osobní zodpovědnost a solidaritu,” deklaroval v době volební kampaně. Jinými slovy: méně státní správy, lepší podmínky pro byznys a snížení daňové zátěže až o 14 miliard euro. Co se týče zahraniční politiky, mělo by Rakousko najít své dobře definované místo mezi velmocemi, přibližuje Kurzovy plány Der Spiegel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
