Kudy cestovaly kokosové ořechy
V DNA kokosových ořechů jsou vidět dávné obchodní trasy austronésanů. Vedly z jihovýchodní Asie až na Madagaskar a východoafrické pobřeží.
Kokosové ořechy měly pro dávné obyvatele tropů hned několik výhod: poskytovaly vysoce kalorický zdroj potravy i dobře přenosnou zásobu vodu, ze skořápek se daly vyrábět nádoby a pevná vlákna poskytla materiál pro výrobu lan. Není proto divu, že když se lidé vydávali kolonizovat nová území, vzali si na palubu svých lodí i zásobu kokosových ořechů. Vědci proto předpokládali, že populace kokosových palem (Cocos nucifera) z celého světa bude víceméně uniformní. Výzkum evolučních biologů ze Spojených států, Francie a Austrálie však přinesl překvapivé výsledky.
Zkoumání takzvané mikrosatelitní DNA více než 1300 kokosových palem z celého světa odhalilo dvě odlišné populace, z nichž jedna pochází z Pacifiku a druhá z Indického oceánu. Jejich genetická diverzita je na jediný druh rostliny velmi vysoká a naznačuje, že kokosové palmy zde byly kultivovány nezávisle na sobě. V Pacifiku k tomu poprvé došlo na ostrovech a snad i na pevnině jihovýchodní Asie. Centrem kultivace kokosových ořechů v Indickém oceánu byla jižní Indie, Srí Lanka, Maledivy a Lakadivy. Výjimečné jsou kokosové ořechy ze západního Indického oceánu (především Madagaskaru a Komorských ostrovů), tyto ořechy představují genetickou směsku obou typů. Autoři studie jsou přesvědčeni, že pacifické kokosové ořechy se do Indického oceánu dostaly před několika tisíci lety, kdy austronésané vytvořili obchodní trasy mezi jihovýchodní Asií, Madagaskarem a pobřežím východní Afriky.
Zdroj: Science Daily, PLoS ONE
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.