Kubinyi před pádem

Problémem českého zdravotnictví jsou podle Kubinyiho dluhy, které navíc stále rostou. A největší dluhy produkuje Všeobecná zdravotní pojišťovna. To skutečně není žádný objev. Důležitější je, co Kubinyi vyvozuje dál. Všeobecná zdravotní pojišťovna, u které je zapsáno 60 procent všech pojištěnců, podle ministra nepracuje efektivně. Především za své pacienty utrácí víc, než ostatní, menší pojišťovny.

Kubinyi tuto svou tezi dokazoval téměř hodinu, používal k tomu různá čísla a nakonec VZP obvinil, že zbytečně vyhazuje peníze z Fondu prevence. Vzato chladně a s odstupem, ministr opakoval argumenty, které zaznívaly ve sporech pojišťoven posledních let, kdy na jedné straně byla VZP a na druhé ty menší.

Zůstal přitom na straně oborových pojišťoven, a vůbec nevzal v potaz argumenty druhé strany. Zřejmě ani nečetl zprávu ministerského výzkumného ústavu, který se sporem zabýval a vydal k němu podrobnou studii. Kdyby tyto argumenty a výzkumy znal, nemohl by některé věci vůbec říkat. Ústav pro zdravotnickou politika a ekonomii totiž vypočetl, že pojišťovny utrácejí za své klienty zhruba stejnou částku, pokud se ovšem rozepíšou podle věku pojištěnců. VZP má klienty starší, proto se zdá, že penězi víc plýtvá. Ke všemu je u VZP víc takzvaně drahých pojištěnců, jejichž léčba přijde na víc než 300 tisíc korun ročně..

Tyto údaje jsou známy už několik měsíců. Na jejich základě byl proto vypracován plán takzvaného stoprocentního přerozdělení, který by zvýšil příjmy VZP ročně o dvě miliardy. To má napravit nesoulad - pak by se VZP tolik nezadlužovala.

Ministr Kubinyi se tváří, jako by zmíněná data neznal. Téměř se proto zdá, že můžeme uzavřít: ministr potřebuje najít obětního beránka pro všechny potíže ve zdravotnictví. Ani ve VZP jistě není vše v pořádku, jenže svým nepořádkem se stalo příslovečné spíše ministerstvo zdravotnictví. Do té míry, že vláda musela přidělit ministryni Marie Součkové kuratelu - ministra financí Bohumila Sobotku, a nakonec ji také odvolala. Dalo by se hovořit o nepořádku v oborových pojišťovnách, ještě víc by šlo pranýřovat zadlužování nemocnic, které přímo řídí úředníci ministerstva zdravotnictví.

Pozoruhodným momentem Kubinyiho ministerské strategie je fakt, že o svých výtkách předem nemluvil s ředitelkou Musílkovou. Nabízí se totiž myšlenka: pokud by měl proti ní opravdu silný argument, tak ji ho mohl říci mezi čtyřma očima. Pochopila by, že musí odejít - raději se ctí, než po velkém skandálu. Místo toho Kubinyi nahlas křičí, jak je ředitelka špatná. Má to jiný důvod, než Musílkovou zastrašit?

Nestačí konstatovat, že Kubinyi kráčí populistickou cestou a hodlá posílit svou politickou moc.

Stojí za připomínku, že současný ministr, ještě jako poslanec, prosazoval v březnu ve sněmovně zákon o stoprocentním přerozdělení. Prosazoval ho v tak tvrdé podobě, že proti tomu protestovala samotná VZP, které zákon pomůže. Přerozdělovat by se mělo začít už od prvního července - a na to se nemohou menší pojišťovny dobře připravit.

Teď činí Kubinyi pravý opak. Ve svém projevu označil stoprocentní přerozdělení za zbytečnost a žádá odstoupení ředitelky VZP: Jaký to má smysl? Odpověď je jedna: žádný.

To je na celém dramatickém ministrově vystoupení to nejhorší. Ministr prostě působí chaos, a jako takový není na svém místě.

Co bude dál? Poslanci opozice připomněli ministrovi slušné chování a navrhli, aby se k věci mohla vyjádřit i ředitelka Musílková. Předtím není správné o věci debatovat. Ředitelka proto sněmovnu navštíví možná už v úterý. Předem je jisté, že bude mít po ruce lepší argumenty, vypracované od nezávislých zdrojů. Celkové vyznění debaty pak neovlivní ani to, že některé Kubinyiho kritiky, třeba o využívání Fondu prevence, na reálné problémy ukazují. Proč je ale ministr přednesl bez důkazů a jen na úrovni spekulací? Jednou větou: Kubinyi stojí před pádem do jámy, kterou kopal pro někoho jiného.