Krtek, který si dýchá po svém

20. červenec 2010

Žít v podzemí znamená celý život bojovat o přísun vzduchu. Jeden druh krtka si v tom pomáhá šikovnou adaptací.

Většina podzemních zvířat řeší „problémy se vzduchotechnikou“ jednoduchým trikem – jejich krevní barvivo hemoglobin má vyšší afinitu vůči kyslíku. V podzemním prostředí tak z vydýchaného vzduchu s nízkým obsahem kyslíku a naopak vysokou hladinou oxidu uhličitého mohou vytěžit maximum. Krtek východoamerický (Scalopus aquaticus) si ale zvolil jinou cestu, která kyslík nijak zvlášť neřeší.

Biologové z Manitobské univerzity porovnávali molekuly hemoglobinu u tří různých druhů krtků. Výsledky ukázaly, že pokud jde o afinitu vůči kyslíku, je hemoglobin krtků východoamerických naprostý outsider. Naproti tomu ale obsahuje mnohem víc míst, na která se mohou navazovat molekuly oxidu uhličitého. Podle vědců jde o zcela unikátní adaptaci, díky které krtkové východoameričtí při namáhavém podzemním tunelování dýchají stejně zlehka jako ostatní druhy krtků. Autoři studie také spekulují o tom, že krtčí adaptace by se dala aplikovat při vývoji umělých náhrad lidské krve.

Zdroj: BMC Evolutionary Biology

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.