Kristina Žantovská: Manikúra chodníku v dobách pandemie
Víte, o čem se mluví v kulturních zákulisích? Jak a kde si najít jinou práci. Co bych dokázal dělat jiného, než vytvářet „kulturní hodnoty“?
Na jaře jsme tleskali často a kdekomu. I houslistce, která zasedla za pokladnu v Lidlu a kasírovala. Pamatuju, že před lety dělat pokladní byla ta největší otročina pro všechny. Za pokladnu by si nesedl ani ten, kdo hledal práci a nepřišel o svou kvalifikovanost z důvodů pandemie.
Čtěte také
Saša Uhlová ji zdokumentovala v knížce Hrdinové kapitalistické práce tak, že když jsem to četla, rozbolel mě z toho žaludek.
Když nejsem manuálně zručná, jsem nešikovná, na praktické, technické disciplíny se nehodím, kam se mám vrtnout? Nebo nezvládnu ani fyzickou, byť nenáročnou práci jako třeba něco někam přenášet, tahat, zvedat.
Jedna z prací, kterou považuju za naprosto nesmyslnou, je okusování výhonků trávy z chodníků za pomoci jakýchsi ručních sekaček. Většinou to má minimální efekt, zvlášť u chodníků, které se vlní a propadají a bylo by rozumnější je pořádně opravit, pak by v nich ani ta tráva nerostla.
Pracovala rychle a se soustředěním
Ale stroje – sekačky dělají děsný kravál, vypouští smrad, víří prach, nikdo okousanou trávu nezamete, škoda paliva a času, který na tom někdo stráví. Ale. Je tu jedno velké ale, dává to někomu práci. Sezónní a možná jen příležitostnou, ale aspoň nějakou.
Čtěte také
Většinou jsou křovinořezy přepásáni muži různého věku a dělají tu práci mechanicky, bez většího zájmu. Dost často na skutečném trávníku ohoblují všechno, co se tam pokouší vyrůst, třeba právě zasazený keřík.
Tuhle se znovu ozval povědomý hřmot, a když jsem vykoukla z balkónu, viděla jsem křoviňákem opásanou slečnu v růžové bundě a modrých džínsech, tmavě zrzavé vlasy stažené do ohonu.
Pracovala rychle a se soustředěním, trvalo jí to dvakrát kratší dobu, než když to dělají chlapi. Byla naprosto přesná, žádný zbytečný pohyb, nakláněla břit tak, aby se nikde nezaryl, doslova manikúra chodníku. A za pět minut se rozlilo kolem baráku ticho. Paráda!
A pak mně to došlo: TAHLE SLEČNA PŘIŠLA O PRÁCI. Jakou asi?
Autorka je publicistka a divadelní dramaturgyně
