Kriminalista šéfem dopravní policie
Novým šéfem dopravní policie se stal Martin Červíček. Jako občan, a v souvislosti s panem Červíčkem i jako řidič, mu hned úvodem poznámky a jeho účinkování v čele dopravní policie přeji hodně úspěchů.
Ovšem hned úvodem dodávám - bude to mít těžké, a možná o to těžší, že některé okolnosti jeho raketového nástupu do jedné z vrcholných policejních funkcí doslova volají po nějakém bližším vysvětlení.
Martin Červíček byl ještě tak zhruba před týdnem šéfem okresních kriminalistů v Náchodě. Před tím působil u cizinecké policie. Načež se mu podařilo přeskákat celou jednu služební třídu a během několika dnů se ocitnout na špičce policejních kádrů. Jak se mohli čtenáři serveru Idnes dozvědět, cesta k funkci šéfa celostátní dopravní policie byla v podstatě překvapivě jednoduchá, i když v ní byla zabudována finta, za níž by se nemusel stydět kterýkoli z filmových "Dannyho parťáků".
Jako šéf náchodských kriminalistů byl totiž pan Červíček zařazen do osmé tarifní skupiny. Z té by se nemohl ucházet o místo šéfa celostátního sboru, které je formálně zařazeno do třídy desáté. Pan Červíček se ale přihlásil do konkurzu na řadového policejního radu na prezidiu. V tomto konkurzu uspěl, a tak se okamžitě poté, co se dozvěděl, že funkci policejního rady dostal přihlásil na další konkurz - tentokrát na funkci šéfa dopravní policie. Tady, vzhledem k tomu, že nikdo jiný na tu funkci zřejmě nepomyslel, opět uspěl a tak, aniž by zavadil o činnost policejního rady, natož doprávaka, je pojednou jejich hlavním nadřízeným.
Samozřejmě - píšu to tady proto, neboť žijeme v "předsudečné" době, tedy v časech, kdy především mediálně hodně exponovaní funkcionáři musí být připraveni na to, že budou "propíráni" ze všech možných stran.
Je trochu zvláštní (například), že se nikdo ze zbývajících několika desítek tisíc policistů, potažmo několika tisíc dopravních policistů, nepřihlásil do konkurzu na místo šéfa dopravní policie.
Je také trochu zvláštní, že policista, sice se sedmnáctiletou praxí, avšak u cizinecké a kriminální policie, pojednou přijde na konkurz v tak říkajíc jiné policejní disciplíně a tam uspěje, neb údajně zaujal komisi svou vlastní koncepcí. Když je pak na inaugurační tiskové konferenci dotazován na různé věci, týkající se té jeho (pro výběrovou komisi tak ohromující) koncepce, vychází z něj řada frázovitých výroků, které by dal dohromady každý, kdo se problematikou dopravní policie zabývá už několik týdnů a to především prostřednictvím četby denního tisku...
Nechci být zlý a vymýšlet bůhví jaké spekulace, ale tak, jak pan Červíček podává v médiích svůj vzestup do nynější funkce to, pěkně "po česku" vypadá, že se do té funkce dostal "z leknutí". Sám dokonce v tisku tvrdil, že se do konkurzu na šéfa "dopraváků" přihlásil z náhlého popudu. A to nevypadá jako dobrý začátek. Navíc, uvěřit se tomu dá rovněž jen stěží.
Jiný, pro obyčejného smrtelníka přijatelnější, by byl postup, kdy by vedení naší policie, které dávno vědělo, že se chce zbavit někdejšího ředitele Zdeňka Bambase, už dlouho dopředu shánělo vhodného nástupce. V tisku se mohlo objevit pár jmen z okolí odvolaného ex-šéfa Bambase, proběhla by nějaká ta diskuse, mohly se objevit různé koncepce budoucí činnosti dopravní policie. Nic takového se nestalo. Kde se vzal, tu se vzal, čiperný a nápaditý okresní kriminalista a získal půl policejního (toho dopravního) království a možná i služební princeznu Audinu k tomu.
Především to vypadá, že to v policejním zákulisí trochu skřípe. Je dost možné, že "dopraváci", jako svébytný a samostatný policejní "klan" či "kmen" drží prostě pospolu, a když se nově sestavené vedení policejních sil narychlo zbavilo jednoho z nich, bylo v řádu věcí, že se nikdo z kolegů do konkurzu na uvolněné místo dvakrát nehrnul.
Ambiciózní okresní policista se možná nechal vtáhnout do vyšších policejních her. Zda to prospěje nám, tam dole na silnicích, to ukáže čas. Ale jak řečeno shora, okolnosti nástupu nového šéfa dopravní policie odpovídají spíše setrvalým zmatkům na našich silnicích, než pečlivě řízenému průběhu státoprávních záležitostí.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.