Křečci vyměnili jeden jed za druhý

9. duben 2009

Křečci z Mohavské pouště se před tisíci lety dokázali přizpůsobit i vysoce jedovatému jídelníčku.

Před 18 700 až 10 000 lety se na jihozápadě Severní Ameriky výrazně oteplilo. Z míst, na kterých se dnes rozkládá Mohavská poušť, proto zmizely jalovce a nahradily je porosty keřů kreosotu (Larrea tridentata). Jedni z obyvatel jihozápadu pak byli postaveni před jasnou volbu: odejít, anebo si zvyknout na nový jídelníček. Křečci pouštní (Neotoma lepida) se původně živili mírně jedovatými jalovci, které pomocí svých jaterních enzymů dokázali detoxikovat. Kreosot, který obsahuje jedovatou pryskyřici, je mnohem toxičtější než jalovec. V populaci křečků se však po nástupu těchto keřů našli jedinci, kteří si dokázali poradit i s novým druhem jedu. Buď už měli veškeré potřebné geny, nebo se v jejich stávajících "detoxikačních" genech objevila nová mutace.

Tak si alespoň vědci z University of Utah představují scénář, který pouštním křečkům umožnil i nadále obývat původní teritorium. Výsledky jejich studie ukazují, že křečci z Mohavské pouště na rozdíl od svých příbuzných z jiných oblastí mají aktivních 24 genů, které jim pomáhají vysoce jedovaté listy strávit bez větších problémů.

Výsledky studie publikuje časopis Molecular Ecology.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.