Kouření nesvědčí nikomu, a u roztroušené sklerózy to platí dvojnásob, varuje lékařka

„Kouření nikomu z nás nesvědčí, a u roztroušené sklerózy to platí dvojnásob,“ uvedla v Magazínu Leonardo lékařka.

Nemocní, kteří kouří nebo by začali kouřit, mají průběh nemoci daleko těžší, mají mnohem více atak, tedy klinických příznaků nemoci, vysvětlila Štětkářová.

Roztroušená skleróza je onemocnění chronické a autoimunitní. „Tedy si sami vyrábíme protilátky proti vlastnímu tělu, v tomto případě proti nervům.“

„Onemocnění po určité době přejde do chronické progrese, takže zánět už neprobíhá, ale člověk se dále zhoršuje i bez klinických příznaků,“ popsala odbornice.

Jaké jsou typické příznaky roztroušené sklerózy?

Ataky v nervovém systému mohou být velmi nenápadné. „Například zánět zrakového nervu, kdy může mít člověk pobolívání za okem nebo rozmazané vidění. Tento stav může i přechodit, nemusí navštívit lékaře,“ varovala Štětkářová.

Roztroušená skleróza je bohužel onemocněním mladých lidí. Při jejím vzniku hraje roli celá řada faktorů, určitě genetická dispozice, ale i virová onemocnění nebo nedostatek vitamínu D.

Dalšími příznaky mohou být nespecifická brnění na končetinách, přechodná slabost obou dolních končetin po sportu. „Mohou se objevit i příznaky po viróze, jako je horší koordinace pohybu na dolních končetinách nebo na rukou.“

„Tyto příznaky by nikdo neměl podcenit,“ vyzvala lékařka.

Podle odbornice by měl pacient rozhodně hned kromě lékaře navštívit fyzioterapeuta a stanovit si určitý pohybový program.

Léčba nesmírně pokročila, tvrdí Štětkářová

Jak je to s výskytem roztroušené sklerózy po světě? „Nejhůře jsou na tom s výskytem nemoci severské země včetně Kanady. Tam je 220 případů na 100 tisíc obyvatel,“ upřesnila vedoucí centra pro diagnostiku a léčbu nemoci.

„V České republice je to kolem 150 na 100 tisíc obyvatel, takže můžeme říci, že u nás je 17 tisíc nemocných roztroušenou sklerózou.“

Snímky řezu mozku z magnetické rezonance v měsíčních intervalech. Světlé skvrny indikují aktivní poškození (léze)|foto: public domain, Brookhaven National Laboratory

Možnosti léčby nesmírně za poslední roky pokročily, dodala lékařka. „Máme kortikoidy, které dáváme v průběhu atak, ale pak využíváme léčbu léky, které modifikují průběh nemoci, tedy DMD léčba (anglicky disease modifying drugs).

„Léčba je dnes mnohem cílenější, klademe důraz na personalizaci, tedy u každého nemocného najít vhodný lék, který by u něj působil,“ přiblížila současné metody léčby roztroušené sklerózy Ivana Štětkářová.