Kopečný: Letos dodáme Ukrajině 500 tisíc kusů munice. Prim hrajeme i v pomoci se zdravotnictvím, s energetikou a čistěním vody
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo přesně tisíc dnů. Česko se už od prvních momentů aktivně zapojuje do humanitární i vojenské pomoci napadenému státu. „Podílíme se nejvíc na oblastech energetiky, čištění vody nebo zdravotnictví,“ uvádí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Naplňuje se váš předpoklad, že na podzim bude česká muniční iniciativa dodávat každý měsíc zhruba 100 000 kusů dělostřelecké munice a do konce roku to bude celkem předpokládaných 500 000 kusů?
Co jsme slíbili mezinárodním partnerům a na čem jsme se dohodli, se naplňuje. Za rok 2024 skutečně dodáme 500 000 kusů munice ráže 155 milimetrů a k tomu i další ráže.
Čtěte také
Od začátku příštího roku počítá české ministerstvo obrany s projektem, který se nazývá Iniciativa 2025, na které se podílí i Dánsko a Nizozemsko. Jak to vypadá s podporou dalších zemí?
Již nyní se přihlásilo několik dalších států, které už připravují právní dokumenty. Jsou tam ale i další, které ovšem nejmenujeme, dokud to samy neprohlásí veřejně. Od několika z nich máme avízo, že v tom chtějí pokračovat, jenom ještě nepřišly s konkrétní částkou.
Soukromé investice
Jakou pomoc poskytuje Česko Ukrajině kromě organizace této iniciativy? Myslím zdejší vojenskou a humanitární pomoc, protože jsme se třeba dozvěděli, že Česko poslalo Ukrajině od předloňského začátku ruské invaze z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun.
Spousta toho, co Ukrajině posíláme od prvních dnů ruské agrese, byla z armádních skladů. Je na místě říci, že všechno, co jsme poslali, nám bylo bohatě kompenzováno buď přímo finančně ze zdrojů Evropské unie, která to proplácí v rámci Evropského mírového nástroje, anebo díky tomu, že jsme se dohodli s jiným partnerem – jako se Spojenými státy na vrtulníkách nebo s Německem na tancích.
Čtěte také
Ale kromě toho je tu pomoc otázka humanitární. V tomhle také Česko hraje prim. Už nikoliv nutně koordinační úlohou, ale spíš tím, co děláme a kde to děláme. Podílíme se nejvíc na oblastech energetiky, čištění vody nebo zdravotnictví. Konkrétně ve východních regionech, které jsou částečně okupované a nejblíž frontě.
A to je vládní pomoc, anebo se na tom výrazně podílejí i privátní firmy? Například jsem zaznamenal, že v Orivu, asi 100 kilometrů od Lvova, vyrostla ve spolupráci české MND a místní společnosti Ekooptima větrná elektrárna.
Větrná elektrárna, jejíž provoz jsem slavnostně zahajoval asi před dvěma měsíci, je jeden z nejvýznamnějších investorských počinů od začátku války. Skupina Karla Komárka Moravské naftové doly tam otevřela větrnou elektrárnu o síle 60 megawattů, která přináší elektřinu pro více než 125 tisíc lidí. Jenom česká část investice je přes 1,5 miliardy korun.
A to je investice, žádné dary. Takže úloha privátních firem v tom je významná, protože v mezinárodním měřítku hrají Češi jednu z nejvýznamnějších úloh vedle třeba francouzských firem.
Drtivá většina toho, co tam posíláme, je placena ze zahraničních zdrojů. Jsou to rozvojové agentury Spojených států (USAID) nebo Tchaj-wanu, Japonska a dále to jsou banky. Většina produktů, které dodáváme, jsou dodávané na základě úvěrů, které si berou města od mezinárodních bank.
Česká garance
Čtěte také
Česká Národní rozvojová banka odstartovala nový program s názvem Ukraine Recovery Guarantee. V rámci něho si mohou firmy do budoucna zažádat o úvěr se zárukou v celkové výši až čtyři miliardy korun. Jak má projekt fungovat?
Tento nástroj je první svého typu, který Národní rozvojová banka nebo vůbec Česko spouští. Je to právě na Ukrajinu, protože tam jsou v tuto chvíli největší příležitosti v oblasti úvěrového financování.
Opět, nejde o dary, jde o to, že si nějaká města, municipality nebo jejich městské firmy půjčí peníze. Aby ukrajinské banky byly schopné tuto půjčku realizovat, tak potřebují garance. A právě záruky poskytuje česká Národní rozvojová banka.
Důležité je, že kromě toho, že jsme jenom jedna ze sedmi bank v Evropské unii, která toto spustila, tak drtivou většinu toho, co budeme takto ručit, navíc garantuje Evropská unie.
Funguje to přes projekt Nástroj pro Ukrajinu, Ukraine Facility, který spustila Evropská unie v únoru. Na něj jsme se několik měsíců připravovali, nakonec jsme úspěšně podali přihlášku a teď uvidíme, nakolik bude vyslyšena.
Kdy to bude schváleno? Kdy se to může realizovat?
Projekty budou vyhodnoceny v lednu a úvěry začnou běžet někdy v polovině příštího roku.
Poslechněte si celý rozhovor z vysílání Ranního Plusu nahoře v audiozáznamu.
Související
-
Musíme Trumpa přesvědčit, že spravedlivý mír je ten, který chce Ukrajina, zdůrazňuje diplomat
David Stulík se pozastavuje nad tím, že Západ více tlačí k ústupkům svého spojence, než agresora, který vše způsobil a porušuje mezinárodní právo.
-
Ukrajina chce mobilizovat tisíce vojáků. „Přes zimu bude času na jejich výcvik,“ soudí analytik
Ukrajina chce na základě zákona přijatého ukrajinským parlamentem v dubnu mobilizovat dalších 160 tisíc lidí.
-
Pokud se Ukrajina nedostane do NATO, bude chtít od Aliance garantovat ochranu území, míní Kopečný
Plánu vítězství podle Zelenského obsahuje realistické kroky k ukončení války v příštím roce. Podle Tomáše Kopečného Ukrajina připouští podstoupení území Rusku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka