Konya, centrum tureckého islámu
Konya má mezi Turky pověst velmi zastaralého, konzervativního a nudného města. Nejezdí se sem za odpočinkem nebo zábavou, ale právě naopak.
Obyvatelé Konye jsou lidé vážní a tradiční. Mnoho z nich odsud nepochází, ale přistěhovali se sem právě kvůli charakteru města. V Konyi je množství náboženských škol, jak historických tzv. medres, tak moderních univerzit, kterými procházejí budoucí imámové, islámští duchovní, ale i mnoho podnikatelů a politiků. Jsou to vysoké školy, které nabízí všeobecné vzdělání, ale zahrnují také ve velké míře studium Koránu a historie islámu. Právě silný vztah tohoto místa k islámu je to první, co Turka napadne, pokud se vysloví Konya.
Město paradoxů
O to větším překvapením může být fakt, že je to město s širokými a upravenými silnicemi, domy v evropském stylu, vilovými čtvrtěmi a s velkým vlakovým nádražím, kudy projíždí nejmodernější rychlovlaky. Je znát, že turecká vláda, která se netají islámskými kořeny, sem výrazně investuje. Co ale nepřekvapí, je mnohem větší počet zahalených žen, ať těch, které nosí jen islámský šátek v různobarevném provedení, nebo těch, které kryjí kromě hlavy celé tělo – v černém čádoru nebo ve stejnobarevném nikábu, který odhaluje pouze oči. Ve zbytku Turecka je takovéto zahalování spíše výjimkou, většina tureckých žen nosí pouze šátek na hlavě.
Podobné je to i s dodržováním dalších důležitých pravidel náboženství. Například se zákazem pití alkoholu. Ve zdejších restauracích jen těžko narazíte na alkoholické nápoje, stejné je to v hotelech nebo supermarketech. K této zásadě se po celém Turecku hlásí také několik sítí kebabových restaurací, které mají svůj původ právě v Konyi. I proto se stal tolik oblíbeným nápojem jogurtový ajran nebo šťáva z nakládané zeleniny šalgam.
Kdy a jak to začalo? Proč se právě Konya stala centrem islámských učenců, duchovních nebo básníků? Musíme hlouběji do historie, do 11. století, kdy se Konya stala sídlem seldžuckých Turků. Ti do oblasti přinesli islám a právě z té doby pocházejí nejstarší památky ve městě. Do sultánova sídla přijížděli duchovní učenci také z okolních zemí a zřejmě nejznámějším obyvatelem Konye je dodnes tzv. Mevlana, známý také jako Rúmí.
Tento středověký filozof a zakladatel nového učení, tzv. súfismu, přijel do Konye společně se svým otcem, tehdy významným učencem z tehdejší Persie v roce 1228. Nakonec ale syn předčil slávu otce a stal se symbolem řádu známých točících dervišů, který v Konyi vznikl po jeho smrti. Dervišové lákají stále nejen muslimské turisty. Velmi přitažlivá je jejich mystika. Zvláštní obřad, při kterém se muži odění do bílých dlouhých šatů a s vysokou plstěnou čepicí na hlavě bez zaškobrtnutí točí na jednom místě, má symbolizovat spojení s bohem. Dnes jde spíš o turistickou atrakci, která se nabízí i v jiných místech Turecka. Řád, který byl na mnoho let kvůli řízené sekularizaci země zakázaný, ale znovu obnovuje svou tradiční činnost a nabývá na významu.
Rúmího učení
V místě, kde dervišové žili, stojí dnes muzeum Mevlany. Zpřístupněná je rozlehlá zahrada, ve které muži meditovali, i modlitebny, kuchyně nebo miniaturní komůrky, ve kterých dervišové žili. Muslimští poutníci i ostatní turisté obdivují náhrobky nejvýznamnějších členů řádu i obyčejné hroby v zahradách, které připomínají vzhled dervišů. Jejich bílý šat ostatně symbolizuje pohřební rubáš a čepice je zase symbolem náhrobního kamene. Smrt má v súfismu neobvykle důležitý význam. Samotný zakladatel tohoto hnutí Rúmí totiž ve svém učení prosazoval myšlenku, že nejšťastnějším dnem jeho života je právě smrt, protože nastane doba, kdy se setká s bohem.
Učení Rúmího je považováno po celém světě jako jedno z nejmírumilovnějších. Jeho básně, které jsou mimochodem v originále psané persky, čtou Turci ve svých překladech pravidelně. Vybízejí k lásce a toleranci a jsou dodnes praktickými motty, návody pro život. Konya se stala centrem islámu i, nebo právě díky Rúmímu, jeho hrobka se stala bez nadsázky poutním místem. Lidé se u ní modlí a zdejších průvodců se s nesmírným zájmem o věc ptají na nejmenší detaily z jeho života. V zahradě zase meditují nad stránkami Koránu.
Rúmího odkaz je tu stále živý a jen tak nezmizí. Návštěva Konye řekne mnoho o náboženství, které je v dnešním moderním světě ve velkém kritizováno. Islám totiž nejsou jen nesmyslné výkřiky fanatických přívrženců. Mnozí laici by se až divili, kolik toho má společného třeba i s ostatními náboženstvími.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
