Konstruktér staví modul pro výcvik astronautů. Chce s ním simulovat let k asteroidu

Část modulu H03 projektu Hydronaut Matyáše Šandy
Část modulu H03 projektu Hydronaut Matyáše Šandy

První člověk ve vesmíru Jurij Gagarin strávil v kosmu 108 minut. Jednosměrný let k Marsu by měl trvat devět měsíců a zpáteční mise Elona Muska k rudé planetě dokonce tři roky. Dá se na tak dlouhou cestu připravit? A může současný člověk v kosmu vůbec dlouhodobě žít?

Výzkum zaměřený na pobyt člověka v izolaci a v extrémních podmínkách podobných kosmu se v Česku příliš neprovádí. Jedním z příspěvků na tomto poli by však mohl být projekt Hydronaut konstruktéra Matyáše Šandy.

Modul na dvorku

Na dvorku za železniční stanicí Praha – Radotín staví Šanda sedmimetrový modul H03 vážící 35 tun pro výcvik astronautů. Už i toto zařízení by bylo použitelné v kosmu, ale poputuje pod vodní hladinu do lomu ve Svobodných Heřmanicích na Ostravsku.

Modul H03 svou velikostí odpovídá Apollu, které přistálo na měsíci. Zařízení se bude umět zanořit a vynořit, na hladině se bude moci i pohybovat. Hydronaut bude připraven i na mořskou vodu. Vše je ocelové a dostane speciální nátěr. Přechodová komora bude moci posloužit při nenadálých situacích.

Modul H03 Deep lab z boku

Simulovaný let k asteroidu

V obytné části se nachází místo pro velín, příprava pro dvě lůžka, protože v tříčlenné posádce bude vždy jeden vzhůru. Do cisterny se vejde také záchod se sprchou, kuchyňka, minilaboratoř a místo pro pěstování třeba brambor. Ty se budou zalévat hnědou vodou, kterou vyčistí speciální rekuperační jednotka. I elektřina bude zajištěná.

Matyáš Šanda chce s Hydronautem simulovat let k asteroidu, který by trval 7 dní: „Dva dny bychom letěli tam, já bych potom vylezl, udělal odběr vzorků z asteroidu, a zase bychom se vraceli k Zemi.“ Modul má přípravu i pro budoucí vrtnou soupravu, heliport a na hladině bude jeho energetické ztráty doplňovat kónická bóje se solárními panely. Smyslem celého projektu je umožnit výzkum a získat potřebná data.

Nepříznivé účinky mikrogravitace

Zdravotní obtíže astronautů jsou v lecčem podobné problémům, kterými trpí pacienti dlouhodobě upoutaní na lůžko. Hovoří se o dekondicioningu třeba v podobě úbytku svalové hmoty. Pro lidský organizmus má nepříznivé účinky především mikrogravitace.

„Tekutiny z dolní části těla se přesouvají do horní části těla, což způsobuje, že receptory, které máme v oblouku aorty a v krkavicích, dají našemu tělu signál, že jsme převodnění. To vede ke zvýšenému močení a ztrátě minerálů,“ říká Pavel Boháček, publicista a zdravotní bratr z Vojenské nemocnice v Praze.

Žebřík přechodové komory

Člověk kosmický?

Jedním z největších problémů kosmické medicíny vůbec je ale odvápňování kostí a ženy jím trpí několikanásobně více než muži. Astronautkám se uměle zastavuje menstruační cyklus, aby se snížilo riziko zánětů, protože v mikrogravitaci krev nemá jak odtékat. Lidská reprodukce ve vesmíru je tak prakticky nemožná.

Musk je podle Boháčka novodobý Leonardo da Vinci, ale v jeho plánech vidí řadu problémů. Nejprve je podle něho třeba vrátit se na Měsíc a zkoumat nové postupy. Současný výzkum na buněčné úrovni se však zaobírá myšlenkou člověka kosmického.