Konspirace jsou odvrácenou stranou demokracií, myslí si religionista Kozák ze skupiny Konspiritualita

„Například v 60. letech docházeli intelektuálové k závěru, že bohatí mají snadný přístup k lobbingu, k financování propagandistických akcí a podobně. Tady se opírám o své kolegy, kteří konspirace nazývají vyšinutou sociální kritikou, takže bychom vlastně chtěli nevyšinutou sociální kritiku,“ uvažuje.  

V konspiracích hrají extrémně významnou roli sociální sítě.
Jan Kozák

Kozák tak naznačuje, že by si elita měla hýčkat lidi, které je systémově kritizují, a tím by do veřejného prostoru nepřišly tak brutální konspirační teorie jako dnes.

Čtěte také

Analytik Vrabel: Páté koloně dodávají informace přímo ruské zpravodajské služby. Cílem je rozvrácení našeho ústavního demokratického systému

„To je ta myšlenka. Když si člověk otevře noviny typu Russia Today, tak vidíte zprávy v principu jen dvojího typu: Rusku se něco povedlo anebo Západu se něco nepovedlo.“

„Pokud by tam ale bylo víc zpráv: sebereflektujeme, že se Rusku něco nepovedlo, anebo reflektujeme, že se Západu něco povedlo, tím by se to posunulo víc od autoritářského systému nastavení.“

Začalo to v 19. století

Konspirační teorie jsou dobře zmapované minimálně už od 19. století. „V základě stojíme před stejnou otázkou, jakou si kladli antropologové při zkoumání vzdálených kultur. Jak lidé mohli věřit v to, že když se král něčeho dotkne, tak je to najednou tabu a šíří to zkázu atd. Je to naše vlastní mytologie, která vzniká uvnitř naší kultury, a my jsme z toho teď vlastně zděšení.“

Protokoly siónských mudrců? To je představa, že všechno ovládá nějaká židovská skupina.
Jan Kozák

První konspirace se podle Kozáka objevují kolem období francouzské revoluce a souvisí i s americkým bojem za nezávislost.

„Pravděpodobně to má co dělat s tím, že se začalo objevovat státní uspořádání, které není monarchistické. Ve své podstatě to znamená, že ,tam nahoře‘ už není jeden konkrétní existující člověk, který za to všechno může. Místo toho máme složitou netransparentní společnost, která je každé čtyři roky trochu jiná.“ Jde tak prý o odvrácenou stranu demokracie.

Čtěte také

Víře lidí v konspirační teorie nahrává politická a ekonomická nejistota, upozorňuje antropoložka

Za současným boomem konspirací pak stojí sociální sítě. „Ty hrají extrémně významnou roli. Nicméně jeden z boomů konspiračních teorií byl už v 90. letech… kolem vraždy J. F. Kennedyho. Tady jde o konspirace vázané na událost, které pak narůstají pod vlivem něčeho dalšího, jako byly Protokoly siónských mudrců. To je představa, že všechno ovládá nějaká židovská skupina a na ni se pak napojují další,“ uzavírá.

U starších konspirací jde podle Kozáka sledovat, že se nejprve šířily jako anonymní pamflet neznámého autora, který najednou exploduje.

„Občas pak dojde k tomu, že se stane i ideologií státního aparátu jako v případě nacistického Německa,“ dodává.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu