Konspirace jsou odvrácenou stranou demokracií, myslí si religionista Kozák ze skupiny Konspiritualita
„Konspiračním teoriím a tomu, co se v nich objevuje za obrazy, doslova věří malé procento lidí. U spousty dalších vyjadřují nějakou míru nespokojenosti se systémem jako takovým, A když ty konspirace podrobně čtete, vidíte, kterým směrem to často míří,“ nastiňuje, religionista z badatelské skupiny pro výzkum konspiračních teorií Konspiritualita Jan Kozák. Konspirace tak podle něj často míří na bankovní sektor, kde nějaká malá skupinka mocných ovládá celou společnost a podobně.
„Například v 60. letech docházeli intelektuálové k závěru, že bohatí mají snadný přístup k lobbingu, k financování propagandistických akcí a podobně. Tady se opírám o své kolegy, kteří konspirace nazývají vyšinutou sociální kritikou, takže bychom vlastně chtěli nevyšinutou sociální kritiku,“ uvažuje.
V konspiracích hrají extrémně významnou roli sociální sítě.
Jan Kozák
Kozák tak naznačuje, že by si elita měla hýčkat lidi, které je systémově kritizují, a tím by do veřejného prostoru nepřišly tak brutální konspirační teorie jako dnes.
Čtěte také
„To je ta myšlenka. Když si člověk otevře noviny typu Russia Today, tak vidíte zprávy v principu jen dvojího typu: Rusku se něco povedlo anebo Západu se něco nepovedlo.“
„Pokud by tam ale bylo víc zpráv: sebereflektujeme, že se Rusku něco nepovedlo, anebo reflektujeme, že se Západu něco povedlo, tím by se to posunulo víc od autoritářského systému nastavení.“
Začalo to v 19. století
Konspirační teorie jsou dobře zmapované minimálně už od 19. století. „V základě stojíme před stejnou otázkou, jakou si kladli antropologové při zkoumání vzdálených kultur. Jak lidé mohli věřit v to, že když se král něčeho dotkne, tak je to najednou tabu a šíří to zkázu atd. Je to naše vlastní mytologie, která vzniká uvnitř naší kultury, a my jsme z toho teď vlastně zděšení.“
Protokoly siónských mudrců? To je představa, že všechno ovládá nějaká židovská skupina.
Jan Kozák
První konspirace se podle Kozáka objevují kolem období francouzské revoluce a souvisí i s americkým bojem za nezávislost.
„Pravděpodobně to má co dělat s tím, že se začalo objevovat státní uspořádání, které není monarchistické. Ve své podstatě to znamená, že ,tam nahoře‘ už není jeden konkrétní existující člověk, který za to všechno může. Místo toho máme složitou netransparentní společnost, která je každé čtyři roky trochu jiná.“ Jde tak prý o odvrácenou stranu demokracie.
Čtěte také
Za současným boomem konspirací pak stojí sociální sítě. „Ty hrají extrémně významnou roli. Nicméně jeden z boomů konspiračních teorií byl už v 90. letech… kolem vraždy J. F. Kennedyho. Tady jde o konspirace vázané na událost, které pak narůstají pod vlivem něčeho dalšího, jako byly Protokoly siónských mudrců. To je představa, že všechno ovládá nějaká židovská skupina a na ni se pak napojují další,“ uzavírá.
U starších konspirací jde podle Kozáka sledovat, že se nejprve šířily jako anonymní pamflet neznámého autora, který najednou exploduje.
„Občas pak dojde k tomu, že se stane i ideologií státního aparátu jako v případě nacistického Německa,“ dodává.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu
Související
-
QAnon, konspirační teorie o pedofilních satanistech jako náboženský fenomén?
Bizarních konspiračních teorií je plný internet. Jednou z nich je i „teorie“ QAnon o mocných pedofilních satanistech, kterým se neštítí ani kanibalismus.
-
Nebezpečný kult QAnon šířící konspirační teorie se stává virálním
Členové jachtařského klubu v malém městě v severním Německu, většinou muži středního věku, začali šířit konspirační teorie pod hashtagem QAnon.
-
Jak vypadá do praxe dovedená konspirační teorie?
Konspirační teorie tvořily důležité podhoubí nacismu i komunismu. Co je do praxe dovedená konspirační teorie? Poslouchejte první díl dokumentárního pásma Pavla Hlavatého.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.