Konec amalgámu? Má ve stomatologii nezastupitelné místo, staví se proti zákazu Šmucler
Přibližně za dva roky by měly v Česku skončit amalgámové plomby. Materiál používaný ve stomatologii už půldruhého století bude zakázaný. Vede se ale debata o tom, co by mělo amalgám nahradit, a také, kdo to zaplatí. Je plánované zrušení amalgámových plomb správným krokem? Debatují senátor a člen správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Roman Kraus z ODS a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.
Jako hlavní důvod pro zákaz amalgámových plomb nevidí Kraus jejich škodlivost na lidské zdraví, ale nařízení Evropské unie.
Čtěte také
„Musíme harmonizovat zákony i podzákonné normy v rámci Evropské unie. Nelze jednoznačně říct, jestli amalgámové plomby škodí zdraví, nenašel jsem žádnou relevantní studii, která by jasně prokazovala jejich škodlivost.“
Podobný názor ohledně vlivu na zdraví pacientů zastává také Šmucler. „Co se týče škodlivosti u pacienta, tak tam žádná není. To se tak trochu uměle vytvořil problém, aby se amalgám zakázal. Také Evropská unie ho před pár lety zakázala u těhotných žen a dětí, což některé pacienty vyděsilo,“ uvádí Šmucler s tím, že amalgám má ve stomatologii své nezastupitelné místo.
Kompozitní plomby jako novinka?
Postupný přechod k novým prostředkům ve stomatologické péči vnímá Šmucler jako přirozený vývoj.
Čtěte také
„Světová zdravotnická organizace nedoporučila tzv. ‚face out‘, tedy úplný zákaz amalgámových výplní. Šli jsme cestou, které říkáme ‚face down‘, to znamená, že už roky se mladí lékaři neučí amalgám. Každopádně my to starším kolegům nezakazujeme a ani to nebereme pacientům, kteří to potřebují,“ upřesňuje.
Naopak Kraus se nedomnívá, že by zákaz amalgámových plomb měl bránit starším lékařům v tom, aby mohli nadále pracovat. „Kompozitní materiály se používají už minimálně 20 nebo 25 let a pracuje s nimi většina stomatologů. Ale samozřejmě se mohou najít výjimky,“ dodává.
Konkurence mezi pojišťovnami
Pokud by se amalgámové plomby zakázaly, mohlo by podle Krause navíc dojít ke konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami.
„Konečně by tady mohlo dojít k soutěživosti mezi zdravotními pojišťovnami. Nikde není napsáno, že by dnes nemohly zdravotní pojišťovny plně hradit modernější výplně. Já si myslím, že je to dobrý impuls k tomu ukázat, jak zvýšit efektivitu našeho zdravotnictví a zvýšit jeho kvalitu.“
Čtěte také
Podle Krause zdravotním pojišťovnám nic nebrání v tom, aby příspěvky na nové plomby hradily celé. „Já doufám, že se nám podaří novelizovat zákon i v tom smyslu, že umožníme doplácet na částečně hrazené služby. A pak už je to na jednotlivých pojišťovnách a na jejich konkurenci, kolik budou na ten doplatek vyžadovat,“ vysvětluje.
„Česká stomatologická komora navrhovala, že pojišťovny budou hradit 40 procent z ceny dětského fotokompozitu. To není 40 procent z výplní, protože často je to u dospělých složitější z mnoha důvodů, ale měla by se platit nějaká část,“ upřesňuje Roman Šmucler, kolik by mohly hradit zdravotní pojišťovny na kompozitní výplně svým pacientům.
Možné je také to, že kvůli vyšším cenám se lidé o svůj chrup budou více starat. „Je to otázka vývoje. Já předpokládám, že se to v České republice stane. Nicméně když tady mluvíme o možnosti doplácet na částečně hrazené služby, tak z toho okamžitě vyplývá další fakt, a sice zavedení doplňkového dobrovolného připojištění. Z toho by se dala čistě hradit stomatologická péče,“ uzavírá Roman Kraus.
Více podrobností si poslechněte v záznamu celé diskuse. Moderuje Jan Bumba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.