Komunitní energetika. Kněžice razí energetickou soběstačnost… a mají i elektřinu navíc
Kněžice na Nymbursku slouží už 17 let jako vzorový příklad „energeticky soběstačné obce“. Jejich energetický provoz zahrnuje dva kotle, jednu bioplynovou stanici a jednu kogenerační jednotku. A do budoucna chystají také fotovoltaiku. Jak nákladné je podobný okruh vybudovat? Jaká je jeho návratnost? A co přinese nástup komunitní energetiky obecně?
Na ty otázky odpovídá kněžický starosta Milan Kazda a energetičtí experti Jakub Maščuch, poradce prezidenta pro energetiku, Martin Ander ze Svazu moderní energetiky a Jaromír Klusák z Pražského společenství obnovitelné energie.
Biomasa znamená soběstačnost
Čtvrtou epizodu připravila: Magdaléna Trusinová
O mix zvuku se postaral: Tomáš Tkáč
Hudbu složil: Tomáš Pernický
Dramaturgii zastala: Martina Pouchlá
Věcnou správnost garantuje: Magdalena Davis
Autorkou vizuálu je: Kateřina Čiberová
Starosta Kněžic vysvětluje, že jejich obecní energetický provoz řeší několik problémů zároveň: vytápění, nakládání s gastroodpadem a bioodpadem a také chybějící kanalizaci a čističku odpadních vod (a to včetně nakládání s kaly). Zmiňované dva kotle, jedna bioplynová stanice a jedna kogenerační jednotka ještě kromě výše jmenovaného zajišťují také trochu elektřiny jako bonus.
„Principiálně jsme chtěli navázat na naše předky, kteří si pro zvířectvo vypěstovali krmivo na vlastním poli a kromě trochy uhlí nepotřebovali nic dovážet odjinud,“ popisuje kořeny svého přemýšlení o komunální energetice Kazda s tím, že v dřívějších dobách byli samozřejmě lidé skromnější a netopilo se tolik jako dnes.
Uvažujeme lokálně – slámu vykupujeme od místních
Za celým projektem stála jednoduchá rozvaha, že když obec vykoupí slámu či jinou biomasu od místních zemědělců a použije ji na produkci tepla, za které místní obyvatelé budou platit méně než u komerčních dodavatelů, bude to pro všechny výhodné a ekonomické toky zůstanou v lokalitě.
„Navíc se tím podporuje zaměstnanost a výrazně se vylepšil životní standard i životní prostředí v obci,“ doplňuje starosta Kazda.
Provoz si žádá práci, ale také zvyšuje zaměstnanost
Kněžický energetický provoz zaměstnává šest lidí. O podobné provozy je ale opravdu třeba se starat, a ne ve všech obcích pokládají za výhodu zvýšení zaměstnanosti, podotýká energetický expert Maščuch, který je také poradcem prezidenta pro energetiku:
„Projekty, které jsme posuzovali, měly velmi často dobrou ekonomickou návratnost – třeba pět let, nebo i čtyři roky. Důvodem, proč zůstaly jen na papíře, je strach zodpovědných osob. Bojí se, protože si uvědomují, že se energetickému provozu budou muset věnovat. Není to žlutý kohoutek, se kterým otočíte, on vždycky funguje a můžete to pustit z hlavy. Biomasa potřebuje péči. A také vybavení.”
Hlasy proměny: Mění se klima, měníme se i my je jedním z výstupů klimatických programů Člověka v tísni, které mají za cíl zvýšit odolnost české krajiny vůči nežádoucím dopadům změny klimatu. V projektu LIFE WILL podporuje Člověk v tísni adaptační opatření na lokální úrovni, ať už jde o opatření proti nečekaným povodním, výraznému suchu, půdní erozi, nebo úbytku biodiverzity v krajině. Výběr aktérů v podcastu zohledňuje právě tyto klimatické aktivity Člověka v tísni.
Slova Jakuba Masčucha potvrzuje starosta Milan Kazda, když ukazuje obecní vozový park, kde nechybí traktory s vlečkami, sekací stroje a další zemědělská technika. Jedna vlečka je pak k vidění při procházce vesnicí – obecní zaměstnanci na ni nakládají spadané listí. I to je potrava pro bioplynku a zdroj energie.
A na řadě je fotovoltaika
Dalším krokem, který v Kněžicích plánují, je zaměřit se na rozvoj obecní fotovoltaiky. Kněžice mají vypracovaný projekt na solární panely na střechy úřadu, kotelny a také skladu paliva. Legislativa by komunitní energetiku měla umožnit od léta 2024. Mělo by to znamenat podporu lokální produkce i spotřebu obnovitelné energie za nižší ceny. Zákon má např. umožnit zakládání energetických družstev, společně provozovat solární elektrárny a pak z nich také společně odebírat elektřinu.
Poslechněte si celou čtvrtou epizodu v audiozáznamu.
Související
-
Bytový dům 21. století? Nízkoenergetický, se zelenými střechami a podporující mezilidské vztahy
Udržitelné pasivní domy mohou urbanisticky zapadat i do centra města. Tři takové s celkem 156 „zdravými byty“ vznikly na místě původního sídla České námořní plavby.
-
Udržitelný život v praxi aneb Jak žít ekologicky, ekonomicky a příjemně
Markéta Ševčíková se s Naturou vydala do různých koutů republiky za příklady dobré praxe, tedy do míst, kde umějí žít udržitelně.
-
Chátrající továrnu v Brně proměnila parta nadšenců v udržitelný a ekologický loftový dům
Adapterra Awards je soutěžní klání, které vyhlašuje ekologická nadace Partnerství a oceňuje v něm nejlepší projekty vedoucí k adaptaci na změnu klimatu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.