Komu patří peníze z eurofondů

V každém případě se s koncem roku uzavře i první období, během kterého měla ČR vyčerpat v letech 2004-6 celkem 2,63 miliardy eur. A skončí také druhý rok další etapy financování, v jehož rámci má ČR od roku 2007 do roku 2013 k dispozici 27 miliard eur z tzv. strukturálních fondů. Jde o bezpříkladný akt solidarity, který by měl, pokud ho neproplýtváme, nastavit v ČR takové strukturální změny, které by jí postavily do pozice srovnatelné s vyspělými státy Evropy. Jak zjistil týdeník Ekonom, financují se z evropských peněz ovšem nejen obchvaty, železniční přípojky nebo pomoc pro malé a střední podniky. Financují se také projekty, jejichž přínos pro společnost je přinejmenším sporný. Konkrétně třeba přestavba soukromých zámků na pětihvězdičkové hotely, výstavba golfových hřišť, nebo lyžařského areálu v oblasti, kde sněží jen výjimečně. Oslovení úředníci to omlouvali snahou čerpat evropské peníze za každou cenu a tvrdili, že i v Evropě se prý běžně stává, že ve sporných projektech končí 10-15 procent peněz z rozličných fondů.

Dodat je k tomu ale třeba,- a to z článku v Ekonomu už tak zřetelně nevyznělo, že operační programy strukturálních fondů si ČR sice musela nechat schválit v Bruselu, ale vznikaly doma. A na zdejších ministerstvech a na zdejších regionálních radách soudržnosti se také rozhoduje o tom, který projekt podmínky operačního programu splňuje či ne. Jinými slovy, kdo dostane ze strukturálních fondů peníze. Evropská komise, popřípadě Evropský kontrolní dvůr, pak mohou kontrolovat zpětně dodržení pravidel a využití finančních prostředků v souladu s operačními programy. Ale obecnou prospěšnost mohou kontrolovat těžko. To musí udělat zdejší úředníci a když to opominou, ať už ze známosti nebo proto, že jdou po formálním povrchu projektu, je odpovědnost jen na nich. Řečeno natvrdo, jestli se tu za peníze evropských daňových poplatníků- a tudíž i za naše peníze- přestavují zámky na pětihvězdičkové hotely, opraví se farma známého herce, nacpe se sto milionů do tříkilometrové cyklostezky, staví se golfová hřiště včetně luxusního klubového zázemí a znovu se dláždí sotva vydlážděné, ještě docela zánovní náměstí, nemůže za to- jak se tady s oblibou traduje "Brusel", ale v první řadě zdejší úřady.

Hlídat bychom to tedy měli my všichni. Tak, jako si hlídáme vlastní peněženku. Rozhodovací vliv na národní úrovni nemáme jen na tzv. evropské komunitární programy, které se schvalují a kontrolují přímo v Bruselu. I o nich tam ale spolurozhodují naši zástupci v tamních institucích. A i v nich jde o naše peníze, protože Evropská unie má k dispozici jenom to, co vybere od jednotlivých členských států. Žádné jiné "evropské peníze", které by padaly z nebe, neexistují. Takže pokud s nimi nakládáme nehospodárně, okrádáme také sami sebe.

A douška na závěr: je zvláštní sledovat, jak v době, kdy ostatní členské země EU zcela samozřejmě pomáhají ČR odčinit strukturální zaostalost, způsobenou komunistickou izolací, a kdy se to v obcích a městech jen hemží tabulemi s nápisy, svědčícími o tom, že bez EU by se v ČR toho času nepostavil pomalu ani kozí chlívek, se politici dokáží hádat, kdo z nich lépe chrání "národní zájmy". Zasloužili by si poslat k šípku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .