Kompromisy OSN

Politici v New Yorku deklaraci vesměs vítají, majíce za to, že málo je lepší než nic. Jejich neochota zavázat se k něčemu, co by doma po návratu ze summitu nedokázali obhájit, je ostatně pochopitelná. Organizace spojených národů je svou podstatou místem, kde se o problémech světa hovoří, nikoli místem, kde se řeší. Právě pro neschopnost domluvy, co konkrétně udělat, aby ve světě pominuly konflikty a bída, je OSN považována skeptiky za drahý a zbytečný diskusní klub. Existuje shoda, že OSN potřebuje zásadní reformu, nikoli ovšem shoda, jak by měla vypadat. V praxi je OSN nereformovatelná. Existence tohoto fóra nic nemění na tom, že i v navzájem závislém - neboli globalizovaném světě - stále rozhoduje právo silnějšího.

Realisticky vzato by ovšem bez OSN bylo ještě hůř. Alternativa za tento klub není a kdo ví, jak by dnes vypadal svět, kdyby se v něm občas politici společně nepřesvědčili o své neschopnosti kolektivní domluvy. Zrušit OSN by znamenalo zrušit státníkům fórum, kam se jezdí prázdně předvádět. Současně bychom ale přišli o místo, ze kterého se vracejí s ostudou, že se pouze prázdně předváděli. Výsledkem nynějšího summitu nebude kompromis, na kterém se politici slavnostně dohodnou. Podstatnější je dlouhý výčet toho, co ze závěrečné deklarace škrtli. Nebýt OSN, třeba bychom ani netušili, že se svět řítí do záhuby.