Kompostování je sexy, odpad je poklad

03160266.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03160266.jpeg

Až 40 procent. Tolik je v kuchyňském koši bioodpadu. Z běžné popelnice ho čeká cesta na skládku nebo do spalovny.

Zatímco třídění plastu, papíru i nápojových kartonů je běžné jak na venkově, tak ve městě, kompostování je výsadou venkova. Ministerstvo životního prostředí zvažuje zavedení povinných hnědých kontejnerů na bioodpad, které by doplnily ty klasické na sklo, papír a plast. Kompostovat jde ale ve městě už dnes.

Na pražském Žižkově kousek od Koněvovy ulice mezi paneláky a popelnicemi na směsný odpad stojí černá skříň, takzvaný městský kompostér. Milan Havel se sdružením Arnika ho instaloval vloni v říjnu. „Na něm jsme se učili kompostovat. Tenhle je určený do sídlištní zástavby. Nevýhodou je, že je dražší, stojí 25 tisíc.“

Jeho ekonomická návratnost je pět let. „Tady je komora. Do ní lidi biodopady dávají. Vidíte, jak je tam teplo. To je právě kompostovací proces.“

Kontejner na bioodpad stojí hned vedle klasických popelnic na směsný odpad. I tak se najdou lidé, kterým jeho umístění tak úplně nevyhovuje. Stěžují si na silný zápach během horkých dní.

Kontejner na bioodpad

Jan Kulveit, majitel domu na Karlínském náměstí, provozuje himalájskou čajovnu. Kompost na dvoře neprosadil, našel ale jiný způsob, jak čajové lístky ekologicky likvidovat. „Podařilo se nám zařídit kompostovací popelnici. Za odvoz odpadu platíme asi šest set korun za rok. Vzhledem k tomu, že nám kapacita stačí, jsme se rozhodli biopopelnici zpřístupnit komukoliv.“

Třetí možností, kam vyhazovat biologický odpad, je kompost klasický. Tedy jakási oplocená hromada. Pět minut chůze od stanice metra na Praze 6 je kompost, kterého historii představuje jeho strůjce Adam Bareš. „Do kompostéru může bioodpadem přispívat kdokoliv, Je tu od března roku 2013. V návaznosti na kompostér jsme vytvořili produkční záhon. Tam jsme využili produkt kompostéru za jeden rok.“

Na záhonu rostou rajčata, cukety, špenát, bylinky, dříve tam byly ředkve, řepa. Využití plodin ze záhonu není omezené. „Není to pro nějakou striktní skupinu lidí, je to pro všechny.“

Kdo má ohledně kompostování otázky, může se podívat na internet nebo navštívit workshopy nebo přednášky. Jednu o kompostování obecně měl na dvoře novoměstské radnice v Praze i malíř Vladimír Kokolia, který v roce 2007 vyhrál titul Miss kompost. Na balkoně nebo i v bytě lze mít kompost, tedy vermikompost také. S rozkladnými procesy v něm pomáhají žížaly. Pro běžnou spotřebu zeleniny je jich potřeba asi tisíc.

O městské kompostování se zajímá i obecně prospěšná společnost Kokoza. Spoluzakladatelka projektu Lucie Lankašová vysvětluje, proč by člověk i ve městě měl kompostovat. „Kompostování je sexy. Odpad je poklad, domácí odpad můžete přeměnit na kvalitní hnojivo, i to je prima důvod, proč začít kompostovat.“

Kompostér

Ideálním řešením by bylo, kdyby u každého kontejnerového stání kromě žluté, zelené, modré a černé popelnice stála i hnědá, do které by lidé mohli nosit svůj bioodpad.

Výtku, že kompostování zapáchá, Lucie Lankašová odmítá. „Správně založený kompost nikdy nesmrdí. U domácích kompostérů, vermikompostérů, kde se kompostuje se žížalami, to platí dvojnásob. Ale musí tam být přívod vzduchu.“

Společnost Kokoza vytvořila mapu míst a domácností, kde se kompostuje a kde je možné požádat si o násadu. Na adrese www.komunitnizahrady.cz funguje jako distribuční síť žížal.