Klokánky musí propouštět desítky dětí. Je to v jejich zájmu?
Ministerstvo práce a sociálních věcí nepovolilo pěti Klokánkům, aby se staraly o více dětí, než stanovuje zákon. Takže děti, které se v těchto zařízeních zabydlely a zvykly si na kamarády a tety, budou muset Klokánky opustit. Připravila Petra Benešová.
Z původní rodiny odešly za dramatických okolností. Rodiče je týrali nebo se o ně nedokázali postarat. Útočiště našly děti v Klokáncích, kde o ně pečují tety.
Jenže kvůli nařízení státu útulné byty opustí. Z pěti Klokánků odejdou desítky dětí do původních a náhradních rodin nebo do jiných domovů. Změnu zavedl zákon o sociálněprávní ochraně, který maximální počet dětí nařizuje.
Platí od loňského roku a cílem je utlumit provoz velkých zařízení a nahradit je menšími rodinnými domovy a pěstounskou péčí. Dostat děti do stabilního zázemí. Klokánky se ale brání, že pro chlapce a dívky budou opakované přesuny velmi traumatizující.
Fond ohrožených dětí, který Klokánky provozuje, podá proti rozhodnutí ministerstva rozklad. Úřad namítá, že nejde o rychlou akci a Klokánky měly dostatečně dlouhou dobu na snížení kapacit. Jak se bude situace řešit? Opravdu od ledna propustí pečovatelská zařízení desítky chlapců a dívek? A jaký vliv to může mít na jejich budoucnost?
Štěrboholskému Klokánku hrozí propouštění. Dvě holčičky a chlapec mají společně barevnou hernu plnou hraček, na zdech visí jejich namalované obrázky. Snaha pečovatelů z Klokánků je, aby se děti cítily v malých bytech jako v domácím prostředí.
Od ledna příštího roku by měl štěrboholský Klokánek, který se stará o 42 dětí, propustit 14 dívek a chlapců. Podle ředitele Jana Vaňka je několik možností, kam by odcházeli.
Pomalý odchod nebo z bláta do louže?
„Návrat do rodiny, odchod do dětských domovů nebo pěstounských rodin. Stále je pěstounských rodin nedostatek, takže spíš do dětských domovů. Prvotním zájmem by mělo být blaho dítěte. To mi tady chybí. Nebere se v potaz, že jsou to živé děti, které mají osudy a není vhodné s nimi šoupat, zvláště když jsou tady spokojené.“
Nemělo by se ale podle Kateřiny Šlesingerové z Ministerstva práce a sociálních věcí jednat o žádný rychlý odchod. „Děti budou odcházet ve stejném režimu, v jakém by odcházely, kdyby se kapacita neměnila. Jediný důsledek pro zřizovatele bude v tom, že nebudou moci přijímat nové děti až do doby, než kapacita klesne na ten maximální počet stanovený.“
U původních rodin může být problém, že s otcem nebo matkou děti nevyjdou, anebo by mohly být nadále týrány. Alternativou zůstávají pěstouni nebo ústavy. Přesun dětí z malého pečovatelského zařízení do větších ústavů je podle Jana Vaňka nesmyslné rozhodnutí.
„Nevyřešilo by se nic, bylo by to z bláta do louže. Ze zařízení, kde je kapacita 48, by přecházely do zařízení, kde je třeba 70 dětí, což mně nepřijde moc logické.“
Podobně reagovala ředitelka Fondu ohrožených dětí, který Klokánky provozuje, Marie Vodičková. „Je vhodnější, a říká to i Výbor OSN pro práva dítěte, aby děti byly v prostředí co nejbližším rodině. Klokánky, kde se o děti starají v samostatných bytech, jsou bližší rodině než ústavní zařízení, kde je třeba 100 dětí.“
Podle Marie Vodičkové by kvůli zákonu musely Klokánky snížit kapacity celkem až o 105 míst. „Klokánky jsou jediné, které berou děti bez ohledu na věk. Od narození do 18 let, kdy se nemusí dělit sourozenci.“
Propouštět bude pět Klokánků
Jak potvrzují pečovatelé, pro děti je důležité, aby měly pravidelný režim a svoje zázemí. Vysvětlila pečovatelka Karla Smetanová. „Pamatuji si větší holčinu, že přišla z domu a pro ni bylo něco, že má svoji židli, kartáček, postel. Dáte jim něco, co je moje, co mi patří. Co doma neměli.“
Jak ale dodává, rodiče to dětem nenahradí. Ke konci loňského roku v Česku fungovala 80 zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc včetně Klokánků. V těchto domovech bylo 1 087 míst. Z toho zhruba polovina v Klokáncích, kterých je celkem 31.
Podle zákona o sociálněprávní ochraně v 1 domově pro okamžitou pomoc může být maximálně 28 chlapců a děvčat. Podle záměru by v nich děti neměly být déle než půl roku. Ve výjimečných případech pak maximálně 12 měsíců. 1 zaměstnanec se může současně starat nejvýš o 4 děti. Cílem zákona je postupně utlumit provoz velkých zařízení a nahradit je menšími rodinnými domovy nebo péčí u pěstounů, tedy dostat děti do stabilního zázemí.
Změnu pro Klokánky vysvětlila Kateřina Šlesingerová z ministerstva práce a sociálních věcí. „Fond ohrožených dětí, který byl zřizovatelem několika zařízení, které kapacitu nesplňovaly, požádal o výjimku a ministerstvo ji udělilo na další rok. Skutečně výjimka na nezbytně nutnou dobu. Rok je dostatečné časové období k tomu, aby zřizovatel měl prostor k tomu, aby si podmínky upravil.“
Norma platí od loňska a zařízení měla podle úřadu na změnu celý minulý rok. Propouštět děti od ledna musí 5 Klokánků v Brně, Dolním Benešově, Janovicích nad Úhlavou, Praze 4 a Praze 10. Výjimku do konce června 2015 dostalo hostivické zařízení. Počet míst se tady musí snížit ze 48 na 38.
Fond ohrožených dětí podal proti rozhodnutí ministerstva rozklad. Šéfka fondu Marie Vodičková věří, že s argumenty uspěje. „Tím by došlo k likvidaci 105 míst v Klokánkách. Děti, které by k nám mohly jinak přijít, půjdou do zařízení, kde jich bude mnohem víc pod jednou střechou. Mně to nepřipadá úplně logické.“
Podle Marie Vodičkové by fond musel s odchodem dětí propustit i 60 zaměstnanců a na odstupném vyplatit 7 000 000 korun.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
