Klimatický smutek jsme prožili asi všichni, ale mysl ho vytěsnila, míní publicistika a terapeutka v zácviku Holasová
„Jedna z hypotéz, kterou jsem vložila do své knihy Klimasmutek, je, že určitou formu klimatické úzkosti, smutku, nějaké reakce – jakkoli subtilní, malé, rychlé – jsme možná prožili téměř všichni. Pokud vám někdo řekne, že skončí svět, na lidstvo, že čekají obrovské války o vodu a podobně, tak v kom by to nevyvolalo strach,“ ptá se publicistka a terapeutka v zácviku Jitka Holasová v pořadu Hovory.
Čtěte také
„Ale ten strach, ostatně i celé téma klimatické krize je možná tak neuchopitelné jedním rozumem, že v mysli nastartuje takzvaný obranný mechanismus, který nás před tímto velkým stresem ochrání. Mysl to téma odpojí, a už s ním nejsme ve vědomém kontaktu,“ míní.
„Klimatický žal, environmentální úzkost – můžeme to nazývat jakkoli, má možná i médiích špatné PR. Protože se o tématu často mluvilo ve spojení s až extrémními aktivistickými akcemi – a teď vůbec nehodnotím, jestli byly relevantní, nebo ne. A tudíž to bylo trošku něco nepatřičného. Něco, co bychom v sobě měli potlačit a neřešit to,“ myslí si.
Čtěte také
V své knize také píše: Války v Evropě a na Blízkém východě odsunuly z centra pozornosti jiný konflikt, totiž ten, který člověk vede se svým životním prostředím. Společnost je v pohledu na ekologii nejspíš rozdělená. Jedna část považuje naše reakce na klimatickou změnu za nedostatečné, jiní mají ekologická opatření naopak za ukvapená a přemrštěná. A ještě jsou tu ti, kdo zpochybňují samotnou změnu klimatu.“
Víc si poslechněte sami, dozvíte se například to, jak se o změně klimatu vůbec bavit, jak k ní přistupovat prakticky a střízlivě. Ptá se Petr Vizina.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
