Podle výsledků jedné studie kalifornské Stanfordovy univerzity profitují z klimatických změn především vyspělé státy na severní polokouli. Naopak subtropické a tropické oblasti zasahuje globální oteplování nejsilněji. Tím také dochází k prohlubování světové nerovnosti v oblasti hospodářství.
Tématu se věnuje rakouský deník Die Presse.
Spalování fosilních paliv v minulosti umožnilo růst hospodářství především v rozvinutých státech, následky znečištění ale teď musejí nést všichni. Přitom chudé země nemají dostatek prostředků, aby se klimatickým změnám přizpůsobily například výstavbou hrází nebo pěstováním plodin odolnějším suchu.
Pamětníci si možná ještě vzpomenou na víc než 70 let starou komunistickou vyprávěnku o roce 1947, kdy se na polích kvůli suchu nic neurodilo, ale zachránil nás Stalin, když na Gottwaldovu žádost poslal do Československa vagony s obilím.
Nevýhodná pozice rozvojových států se poté často stává spouštěčem vypjatých debat na klimatických konferencích. A nový olej do ohně by teď mohla přilít studie dvou vědců ze Stanfordu.
Noah Diffenbaugh a Marshall Burke ve své práci dokládají, že klimatické změny výrazně prohlubují hospodářskou nerovnost ve světě. Základem výzkumu přitom prý nemají být nicneříkající prognózy, nýbrž tvrdá data z minulosti.
Jenom během posledního půlstoletí údajně globální oteplování způsobené lidskou činností zvýšilo nerovnost v příjmech o 25 procent mezi deseti procenty světového obyvatelstva žijícího v nejchudších oblastech planety a deseti procenty naopak z těch nejbohatších.
Jak se ale takové tvrzení hodí ke známému zjištění, že se za stejnou dobu nepoměr v ekonomické vyspělosti mezi jednotlivými státy výrazně snížil? Podle stanfordské studie by mohla být snaha v boji proti světové chudobě bez působení klimatických změn mnohem úspěšnější.
Z hospodářského hlediska jsou na tom s ohledem na globální oteplování nejlépe v Číně a jiných jihoasijských zemích. Naopak za poražené lze považovat státy v tropických a subtropických oblastech Afriky nebo také v Indii, Brazílii a Kolumbii.
Na začátku dubna zavalil kolumbijské město Mocoa masivní sesuv půdy, při kterém zahynulo více než 300 lidí. Podobné události nejsou v regionu výjimkou.
Například v Nigérii kvůli klimatickým změnám pokleslo HDP na osobu od roku 1961 o 29 procent. Klesající tendenci prognostikovali už i jiní výzkumníci, překvapivý je ale výsledek stanfordské studie co do výše poklesu. V Číně a ve Spojených státech, tedy v oblastech převážně mírného klimatického pásma, byly hospodářské důsledky oteplování Země doposud téměř zanedbatelné.
Obzvláště překvapující je podle závěrů studie vývoj v severských zemích, jakými jsou Kanada, Rusko nebo skandinávské státy. Například v Norsku došlo v důsledku klimatických změn ke zvýšení hospodářského výkonu země o 34 procent.
K profitujícím státům se může zařadit také Rakousko. Globální oteplování tam prý mezi lety 1991 a 2010 přispělo k osmiprocentnímu růstu HDP. Reálné HDP na osobu a očištěné o inflaci pak vzrostlo o 27 procent. Alpská země tak za třetinu svého růstu může poděkovat měnícímu se klimatu.
Závěry stanfordského výzkumu se zakládají na starší studii ekonoma Burka, v níž se vědec zabýval důsledky vysokých teplot na krátkodobý hospodářský růst v jednotlivých zemích. Tyto údaje pak Diffenbaugh přenesl na existující klimatické modely.
To, že teplý rok například Rakousku z ekonomického hlediska pomůže, je možné jednoduše vyvodit. Sníží se výdaje na teplo a tím i dovoz plynu a nafty, zvýší se naopak úroda plodin a prodlouží se období stavebních prací, uvádějí výsledky výzkumu.
Rakouské noviny s nimi závěrem částečně polemizují. Výnosy třeba ze stavebnictví jsou podle nich logicky jen přechodné. Pracovní činnosti se sice prodlužují do příznivějšího zimního období, nicméně v případě, že by byly mírnější všechny zimy, to přece neznamená potřebu více stavět, zamýšlí se deník Die Presse.
Vědci z Britského centra pro výzkum Antarktidy odhalili zmizení kolonie prostřednictvím satelitních snímků. Tučňákům znemožnilo kladení vajec oteplení.
2/3 jejich ostrova už pohltil oceán a brzy je může vyhnat z domovů všechny. Přesto nevěří v ničivé účinky změn klimatu. Připravil Jan Kaliba.
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
