Klimatické změny prohlubují hospodářskou nerovnost ve světě

Kouřící továrna - z nečištění - globální oteplování

Podle výsledků jedné studie kalifornské Stanfordovy univerzity profitují z klimatických změn především vyspělé státy na severní polokouli. Naopak subtropické a tropické oblasti zasahuje globální oteplování nejsilněji. Tím také dochází k prohlubování světové nerovnosti v oblasti hospodářství.

Tématu se věnuje rakouský deník Die Presse.

Spalování fosilních paliv v minulosti umožnilo růst hospodářství především v rozvinutých státech, následky znečištění ale teď musejí nést všichni. Přitom chudé země nemají dostatek prostředků, aby se klimatickým změnám přizpůsobily například výstavbou hrází nebo pěstováním plodin odolnějším suchu.

Lída Rakušanová: Nikoli klimatická změna, ale začínající katastrofa

24. konference OSN o změnách klimatu v polských Katovicích

Pamětníci si možná ještě vzpomenou na víc než 70 let starou komunistickou vyprávěnku o roce 1947, kdy se na polích kvůli suchu nic neurodilo, ale zachránil nás Stalin, když na Gottwaldovu žádost poslal do Československa vagony s obilím.

Nevýhodná pozice rozvojových států se poté často stává spouštěčem vypjatých debat na klimatických konferencích. A nový olej do ohně by teď mohla přilít studie dvou vědců ze Stanfordu.

Noah Diffenbaugh a Marshall Burke ve své práci dokládají, že klimatické změny výrazně prohlubují hospodářskou nerovnost ve světě. Základem výzkumu přitom prý nemají být nicneříkající prognózy, nýbrž tvrdá data z minulosti.

Jenom během posledního půlstoletí údajně globální oteplování způsobené lidskou činností zvýšilo nerovnost v příjmech o 25 procent mezi deseti procenty světového obyvatelstva žijícího v nejchudších oblastech planety a deseti procenty naopak z těch nejbohatších.

Sever bohatne, tropy chudnou

Jak se ale takové tvrzení hodí ke známému zjištění, že se za stejnou dobu nepoměr v ekonomické vyspělosti mezi jednotlivými státy výrazně snížil? Podle stanfordské studie by mohla být snaha v boji proti světové chudobě bez působení klimatických změn mnohem úspěšnější.

Z hospodářského hlediska jsou na tom s ohledem na globální oteplování nejlépe v Číně a jiných jihoasijských zemích. Naopak za poražené lze považovat státy v tropických a subtropických oblastech Afriky nebo také v Indii, Brazílii a Kolumbii.

Jižní i Severní Ameriku trápí klimatické změny

sesuv půdy v Kolumbii

Na začátku dubna zavalil kolumbijské město Mocoa masivní sesuv půdy, při kterém zahynulo více než 300 lidí. Podobné události nejsou v regionu výjimkou.

Například v Nigérii kvůli klimatickým změnám pokleslo HDP na osobu od roku 1961 o 29 procent. Klesající tendenci prognostikovali už i jiní výzkumníci, překvapivý je ale výsledek stanfordské studie co do výše poklesu. V Číně a ve Spojených státech, tedy v oblastech převážně mírného klimatického pásma, byly hospodářské důsledky oteplování Země doposud téměř zanedbatelné.

Obzvláště překvapující je podle závěrů studie vývoj v severských zemích, jakými jsou Kanada, Rusko nebo skandinávské státy. Například v Norsku došlo v důsledku klimatických změn ke zvýšení hospodářského výkonu země o 34 procent.

K profitujícím státům se může zařadit také Rakousko. Globální oteplování tam prý mezi lety 1991 a 2010 přispělo k osmiprocentnímu růstu HDP. Reálné HDP na osobu a očištěné o inflaci pak vzrostlo o 27 procent. Alpská země tak za třetinu svého růstu může poděkovat měnícímu se klimatu.

Výhody oteplování

Závěry stanfordského výzkumu se zakládají na starší studii ekonoma Burka, v níž se vědec zabýval důsledky vysokých teplot na krátkodobý hospodářský růst v jednotlivých zemích. Tyto údaje pak Diffenbaugh přenesl na existující klimatické modely.

To, že teplý rok například Rakousku z ekonomického hlediska pomůže, je možné jednoduše vyvodit. Sníží se výdaje na teplo a tím i dovoz plynu a nafty, zvýší se naopak úroda plodin a prodlouží se období stavebních prací, uvádějí výsledky výzkumu.

Rakouské noviny s nimi závěrem částečně polemizují. Výnosy třeba ze stavebnictví jsou podle nich logicky jen přechodné. Pracovní činnosti se sice prodlužují do příznivějšího zimního období, nicméně v případě, že by byly mírnější všechny zimy, to přece neznamená potřebu více stavět, zamýšlí se deník Die Presse.

Spustit audio

Související