Klimatické změny prohlubují hospodářskou nerovnost ve světě

Podle výsledků jedné studie kalifornské Stanfordovy univerzity profitují z klimatických změn především vyspělé státy na severní polokouli. Naopak subtropické a tropické oblasti zasahuje globální oteplování nejsilněji. Tím také dochází k prohlubování světové nerovnosti v oblasti hospodářství.

Tématu se věnuje rakouský deník Die Presse.

Spalování fosilních paliv v minulosti umožnilo růst hospodářství především v rozvinutých státech, následky znečištění ale teď musejí nést všichni. Přitom chudé země nemají dostatek prostředků, aby se klimatickým změnám přizpůsobily například výstavbou hrází nebo pěstováním plodin odolnějším suchu.

Nevýhodná pozice rozvojových států se poté často stává spouštěčem vypjatých debat na klimatických konferencích. A nový olej do ohně by teď mohla přilít studie dvou vědců ze Stanfordu.

Noah Diffenbaugh a Marshall Burke ve své práci dokládají, že klimatické změny výrazně prohlubují hospodářskou nerovnost ve světě. Základem výzkumu přitom prý nemají být nicneříkající prognózy, nýbrž tvrdá data z minulosti.

Jenom během posledního půlstoletí údajně globální oteplování způsobené lidskou činností zvýšilo nerovnost v příjmech o 25 procent mezi deseti procenty světového obyvatelstva žijícího v nejchudších oblastech planety a deseti procenty naopak z těch nejbohatších.

Sever bohatne, tropy chudnou

Jak se ale takové tvrzení hodí ke známému zjištění, že se za stejnou dobu nepoměr v ekonomické vyspělosti mezi jednotlivými státy výrazně snížil? Podle stanfordské studie by mohla být snaha v boji proti světové chudobě bez působení klimatických změn mnohem úspěšnější.

Z hospodářského hlediska jsou na tom s ohledem na globální oteplování nejlépe v Číně a jiných jihoasijských zemích. Naopak za poražené lze považovat státy v tropických a subtropických oblastech Afriky nebo také v Indii, Brazílii a Kolumbii.

Například v Nigérii kvůli klimatickým změnám pokleslo HDP na osobu od roku 1961 o 29 procent. Klesající tendenci prognostikovali už i jiní výzkumníci, překvapivý je ale výsledek stanfordské studie co do výše poklesu. V Číně a ve Spojených státech, tedy v oblastech převážně mírného klimatického pásma, byly hospodářské důsledky oteplování Země doposud téměř zanedbatelné.

Obzvláště překvapující je podle závěrů studie vývoj v severských zemích, jakými jsou Kanada, Rusko nebo skandinávské státy. Například v Norsku došlo v důsledku klimatických změn ke zvýšení hospodářského výkonu země o 34 procent.

K profitujícím státům se může zařadit také Rakousko. Globální oteplování tam prý mezi lety 1991 a 2010 přispělo k osmiprocentnímu růstu HDP. Reálné HDP na osobu a očištěné o inflaci pak vzrostlo o 27 procent. Alpská země tak za třetinu svého růstu může poděkovat měnícímu se klimatu.

Výhody oteplování

Závěry stanfordského výzkumu se zakládají na starší studii ekonoma Burka, v níž se vědec zabýval důsledky vysokých teplot na krátkodobý hospodářský růst v jednotlivých zemích. Tyto údaje pak Diffenbaugh přenesl na existující klimatické modely.

To, že teplý rok například Rakousku z ekonomického hlediska pomůže, je možné jednoduše vyvodit. Sníží se výdaje na teplo a tím i dovoz plynu a nafty, zvýší se naopak úroda plodin a prodlouží se období stavebních prací, uvádějí výsledky výzkumu.

Rakouské noviny s nimi závěrem částečně polemizují. Výnosy třeba ze stavebnictví jsou podle nich logicky jen přechodné. Pracovní činnosti se sice prodlužují do příznivějšího zimního období, nicméně v případě, že by byly mírnější všechny zimy, to přece neznamená potřebu více stavět, zamýšlí se deník Die Presse.

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související