Klára Notaro: Nová Kaledonie, kamínek ve francouzské botě

V roce 1853 za vlády Napoleona III. se Nová Kaledonie stala francouzskou trestaneckou kolonií. Trestanci po vypršení trestu mohli zůstat na ostrově. Dostávali na hospodaření půdu, na které dříve žili a lovili místní lidé – Kanakové. Na ostrov byli posíláni i političtí vězni z Alžírska nebo komunardi.

Čtěte také

Klára Notaro: Tristní zpráva o obchodu s drogami ve Francii

Francouzi se k původnímu obyvatelstvu chovali většinou s despektem. Pobuřující byla světová koloniální výstava v Paříži v roce 1931, kde byli Kanakové vystavováni stejně jako exotická zvířata v zoologické zahradě. Návštěvníci jim házeli oříšky jako opicím. Proti takovému odlidštění Kanaků protestovali jen komunisté a církev. 

Pocit nespravedlnosti původních obyvatel se táhne dějinami Nové Kaledonie jako červená nit. Kanakové do roku 1946 žili v rezervacích a volební právo získali až v roce 1957. Proti francouzské nadvládě se bouřili Kanakové odjakživa a poslední nepokoje s obrovskými materiálními škodami probíhají právě teď.  

Čtěte také

Niger po převratu: Ze situace nejvíc těží místní džihádisté a možná i wagnerovci

Záminkou k nepokojům a násilí je návrh změny volebního práva pro místní volby. Podle nového zákona by mohli obyvatelé volit už po deseti letech pobytu v Nové Kaledonii. Dnes se místních voleb Francouz žijící v Nové Kaledonii méně než 25 let nemůže zúčastnit. A protože je Nová Kaledonie krásné a přitažlivé místo, kam se Francouzi z metropole rádi stěhují, tak by nových voličů najednou bylo tolik, že by v místních volbách byly požadavky Kanaků přehlasovány.

Francouzský stát uspořádal tři referenda, která kladla otázku, zda obyvatelé Kaledonie chtějí jít vlastní cestou. V prvních dvou referendech byla samostanost zamítnuta. Poslední referendum se konalo za epidemie covidu v roce 2021. Kanakové chtěli referendum odsunout, protože drželi smutek za zesnulé. Francouzská vláda jim nevyhověla, Kanakové se k volbám nedostavili, a tak se 96 procent hlasujících vyjádřilo proti nezávislosti Nové Kaledonie.

Kamínek v botě

Situace je v současnosti velmi napjatá. Povstalci – Kanakové protestující proti novému volebnímu zákonu – postavili barikády na silnicích vedoucích k hlavnímu městu Nouméa, k nemocnici, k přístavu. Vypálili obchody, továrny, sklady. Škody se odhadují na miliardu eur.

Čtěte také

Jan Fingerland: Francie zápasí se zdivočelými studenty – a islamismem

Někteří Francouzi začínají uvažovat o návratu do Evropy. Mnozí mají pocit, že soužití s původním obyvatelstvem už nebude možné.

Pro Francii je ale Nová Kaledonie velmi důležitá, jednak ze strategických důvodů, jednak kvůli nerostnému bohatství. Těží se tu nikl důležitý pro výrobu elektrických baterií. Nyní však kurs niklu padá, protože Indonésie ho dodává levněji. Těžba niklu se v Nové Kaledonii hroutí a představa masivní nezaměstnanosti je strašákem pro místní obyvatelstvo. Současná krize je daná nejen historickou nevraživostí ale i ekonomickými faktory.

Blesková návštěva prezidenta Macrona v květnu nepřinesla výrazné zlepšení situace, a tak je nadále Nová Kaledonie, které se přezdívá Kamínek, Le Caillou, kamínkem v botě francouzského státu, po kterém chtivě pokukují jiné mocnosti, jako je třeba Čína.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži