Klára Notaro: Francie je plná obav, protestů a požadavků. Jak to ovlivní volbu prezidenta?
Francie, již dva roky zkoušená epidemií a z ní vyplývajícím pocitem nejistoty, potřebuje nyní v čele státu osobnost, která by neklidnou společnost stmelila. Prezidentské volby v dubnu ukáží, zda je Emmanuel Macron tou správnou osobností. Se zdravotní krizí se popasoval dobře, když pomineme, že na začátku epidemie tvrdil, že roušky smí nosit jen zdravotníci, protože neškolený lid si je neumí nasadit. Pravda byla ta, že Francie neměla žádné zásoby.
Dnes je země zadlužená, ale ekonomicky funguje. Emmanuel Macron se obává páté vlny covidu, která právě válcuje Francii, a přílivu dalších pacientů do nemocnic. Proto podporuje očkování a očkovací pas, bez kterého nebude možné ani jet vlakem do sousedního regionu, ani si zajít na kafe.
Čtěte také
Ve Francii je jedna pětina obyvatelstva neočkovaná – naočkování těchto občanů je pro stát prioritou. Na sociálních sítích se ale stejně jako jinde ve světě rozmohly různé teorie odporující názorům vědců. Tyto falešné zprávy hlásají například, že optimistický člověk nemůže na covid umřít, že očkování je škodlivé a že prospívá pouze mezinárodnímu kapitálu. Bohužel tyto ideje mají dodnes zastánce, a to na covid už zemřelo 130 tisíc Francouzů.
Někteří lidé se nedali očkovat, protože věří matoucím informacím z internetu, jiní se bojí injekce, další, šovinisté, marně čekají na francouzskou vakcínu a lidé žijící izolovaně na venkově si myslí, že ji nepotřebují. Jiní zase bydlí na chudých předměstích, kde některé skupiny obyvatel neumí dobře francouzsky a bytostně nedůvěřují francouzskému státu.
Dusná atmosféra kvůli očkování
Na stránkách deníku Le Parisien se Emmanuel Macron nevybíravě obul do neočkovaných, několikrát po sobě použil sprostého slova emmerder, což znamená štvát nebo nasírat. Prezident tím mínil, že chce komplikovat život těm, kteří nejsou očkovaní a mohou při onemocnění covidem v nemocnicích zabírat místa jiným nemocným lidem.
Čtěte také
Takový vulgární výraz ale nepatří do úst hlavy státu a lidé znova pocítili již příslovečnou Macronovu aroganci. Francouzi jsou vyčerpaní neustálými změnami pravidel a proti očkovacímu pasu manifestují.
Rodiče už nechtějí, aby se děti stále testovaly, učitelé už nechtějí kontrolovat potvrzení dětí, uzavírat třídy a vzápětí rušit karantény, lidé na ulici už nevědí, zda si mají nasadit roušku, nebo ne. Učitelé stávkují a chtějí demisi ministra školství Jeana-Michela Blanquera, který ještě popudil veřejnost tím, že odjel na čtyřdenní dovolenou na Baleáry.
Dusná atmosféra kvůli očkování panuje i v rodinách a mezi přáteli. V parlamentu při jednání o očkovacím pasu došlo dokonce i na pranici.
Čtěte také
Začátek roku se ve Francii podobá kakofonii různých obav, protestů a požadavků. Pandemie už se vleče dlouho a Emmanuel Macron se může voličům zdát jako zosobnění této složité doby. Ve druhém kole voleb se Macron pravděpodobně utká s jednou ze dvou zkušených političek: s Marine Le Penovou, která slevila ze svých ultrapravicových stanovisek, a s úspěšnou političkou Valérií Pécressovou, prezidentkou velkého pařížského regionu. Pravicový extremista Éric Zemmour se podle sondáží do druhého kola nedostane.
Zatím se předpokládá, že vítězem druhého kola bude stávající prezident, ale překvapení se nedá vyloučit žádné.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
