Kladrubský hřebčín je svět sám pro sebe, kde hodiny tikají podle koňského času, říká jeho ředitel

18. srpen 2019

Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem získal na začátku července letošního roku světové prvenství. Jako vůbec první hřebčín byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

„Pro Českou republiku je úspěchem, že jsme téma významné historické památky spojené s chovem koní jako země otevřeli,“ říká ředitel kladrubského hřebčína Jíří Machek a dodává:

Čtěte také

„V rámci dodání nominační dokumentace jsme byli vyzváni, abychom napsali jednu kapitolu na obecné téma ‚lidé a kůň‘, která by průřezově historií lidstva popisovala vztah člověka a koně. Byla to tedy také Česká republika, která téma pro celé UNESCO zpracovala.“

Zachováváme tradiční režim

Podle Machka hřebčín, který patří mezi nejstarší chovy šlechtěných koní na světě, v sobě nese tři výjimečné kulturní hodnoty.

„První z nich je krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní. Druhou pak plemeno starokladrubského koně, které bylo v kraji vyšlechtěno a stále je chováno. Na třetí hodnotu, na tradiční režim hřebčína, se trošku zapomíná. Snažíme se totiž, aby hřebčín fungoval svým původním způsobem,“ objasňuje.

Čtěte také

Hřebčín žije paralelně v trvalém rozvoji a současně konzervování tradic. „Je pro nás velmi důležité, že když člověk tohle místo naštíví, nemusí ihned porozumět hodnotám, které má. Nicméně by se mu tam mělo líbit. Měl by podlehnout jeho kouzlu. Je to svět sám pro sebe, kde hodiny tikají hodinami koní.“ 

Machek vysvětluje, že ‚koňský čas‘ se nedá zrychlit. „Koně jsou jako děti. Mají rádi svůj pravidelný režim. Denní rytmus by se měl dodržovat. Má to příznivý vliv na jejich psychiku a vývoj.“

Poslechněte si celý rozhovor. Jiří Machek ještě mimo jiné popíše, jak vypadá jeden den v životě v Kladrubech chovaného koně. Ptala se Markéta Ševčíková.

autoři: Markéta Ševčíková , Kateřina Tesařová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.