Když nás příroda klame. Proč se v poušti objevuje i to, co tam není, a voda teče do kopce?
Proč je moře různě slané?
Slanost – neboli salinita – moří se na Zemi různí. „Je ovlivněna třeba tím, jak velký je výpar z vodní hladiny,“ říká Miroslav Šobr z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Nejslanější je prý přitom voda v oblasti kolem obratníků.
Související
-
HLASUJTE: Vadí vám, nebo nevadí, že se z výstupu na Mount Everest stává „pouťová atrakce“?
Smrt, krveprolití, chaos, fronty. Lidé překračovali těla mrtvých. Tak popsal kanadský horolezec Elia Saikaly to, co se v květnu dělo při dobývání nejvyšší hory světa.
-
Požáry na Sibiři ohrožují i arktické ledovce, můžou ale prospívat druhové rozmanitosti, tvrdí vědci
Požáry tajgy nejsou nic neobvyklého. Podle odborníků by bez nich nebyl život na Sibiři zdaleka tak pestrý. Letos v létě ale plameny zachvátily bezprecedentně velké území.
-
Brazilský výzkumný ústav upozorňuje na nárůst odlesňování, vláda označuje údaje za lživé
Prezident Bolsonaro má za to, že je potřeba prolomit těžební limity. Národní ústav pro výzkum vesmíru s ním nesouhlasí. Neshody vyústily v nedávné odvolání šéfa instituce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
